Každý šestý učitel nemá podle rok starého průzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání pro svou práci potřebné vzdělání. Podle poslance Waltra Bartoše (ODS) by si z toho však mnozí z nich neměli dělat těžkou hlavu.
Poslanec chce už na srpnové schůzi sněmovny předložit svůj návrh, podle kterého by o tom, jestli někdo patří za katedru, rozhodovali ředitelé škol. Angažovat by tak mohli třeba člověka s maturitou, pokud jim bude připadat, že práci s dětmi dobře zvládá.
Podle současného zákona, který prosadila bývalá ministryně školství Petra Buzková (ČSSD), by přitom nekvalifikovaní lidé měli ze školství úplně vymizet. Buzková jim dala ultimátum: pokud nejpozději do roku 2008 nezačnou studovat pedagogickou fakultu, aby si vzdělání doplnili, mají si hledat jinou práci.
Podle Bartoše je však zákon zbytečně tvrdý a vyhnal by ze škol profesionály, kterým sice chybí formální vzdělání, ale jinak jsou výbornými učiteli.
„Pokud se prokáže, že někdo nemá vysokou školu, ale dokáže děti naučit a je odborníkem ve svém oboru, měl by ve škole zůstat,“ míní Bartoš. Ředitelé škol by podle něj v těchto případech měli mít možnost získat výjimku. „Určitě to ale není tak, že chci, aby čeští učitelé měli jen středoškolské vzdělání. Bude to opravdu jen ve výjimečných případech, nic plošného,“ říká Bartoš.
Ředitelé škol jsou pro
Pedagogickým fakultám, které budoucí učitele připravují, se však Bartošův návrh nelíbí. „Pokud by se to realizovalo, vrátíme se do dob Rakouska-Uherska. Je to absurdní,“ hodnotí návrh děkan pedagogické fakulty pražské Univerzity Karlovy Pavel Beneš.
„Byla by to cesta zpátky. Jsme v době, kdy učitelé potřebují znát nové vzdělávací technologie a nové metody, potřebují znalost psychologie,“ říká děkanka pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Libuše Ludíková. Člověk bez pedagogického vzdělání podle ní za katedru nepatří. Ředitelé škol, kterých se Bartošův návrh přímo týká, ale tak negativní nejsou.
|
Další podrobnosti o návrhu poslance Bartoše a reakcích |
