Labouristé se stali pod vedením bývalého šéfa strany Jeremyho Corbyna pro mnoho Britů prakticky nevolitelnými. Z řad opozice se pravidelně ozývaly antisemitské výroky, vedení inklinovalo k myšlenkám krajní levice a nedokázalo reagovat na mezinárodní krize.
Je to katastrofa, shrnul Boris Johnson. Návrat k úsporným programům by podle něj byla chyba |
Corbynův nástupce Keir Starmer věděl od počátku, že jeho strana bude ztracená, pokud se těmto „toxickým tendencím“ ostře nepostaví. Když byl bývalý právník zabývající se lidskoprávními otázkami 4. dubna zvolen do funkce předsedy strany, oznámil, že „vytrhne tento jed i s kořeny“. A podle komentátorů agentury Bloomberg se mu to daří. „Boris Johnson má konečně opozici, se kterou se bude muset vypořádat,“ píše o Starmerovi například analytik Martin Ivens.
Labouristická strana se po loňském historickém fiasku, kdy zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1935, snažila vybudovat atmosféru jednoty mezi jednotlivými stranickými křídly, a Starmer tak vzal do stínové vlády i své soupeře z boje o post předsedy. Jednou z nich byla i Rebecca Long-Baileyová, letitá mluvčí strany v oblasti vzdělávání. Právě ona však způsobila poslední skandál labouristů spojený s antisemitismem, když na Twitteru sdílela fakticky chybný rozhovor s aktivistkou a herečkou Maxine Peakovou.
„Taktika, již použila americká policie, když zaklekla na krk George Floyda, se učí na seminářích izraelských tajných služeb,“ uvedla mylně herečka v odkazu na vraždu černocha, která spustila na konci května rasové nepokoje v USA. Kolem příspěvku se okamžitě strhla diskuse, zda politička naznačuje, že Izraelci nesou vinu za Floydovu smrt.
Keir Starmer se tak musel rozhodnout, jestli bude tolerovat sdílení podobných informací na sociálních sítích v zájmu jednoty strany, nebo bude stát za svými principy. Long-Baileyovou nakonec ze stínové vlády vyhodil, čímž si vysloužil pochvaly ze strany médií i veřejnosti. Vyslal tím zprávu, že podobné chování již nebude tolerováno.
Podle komentátorů ostatně neměl na výběr. Moc dobře věděl, jak špatně se strana potýkala s nerozhodností Jeremyho Corbyna, jenž nebyl schopen veřejně odsoudit jiné antisemitské výroky stranických kolegů, ale ani ruskou vládu za pokus o zabití bývalého agenta Sergeje Skripala na britském území v březnu 2018.
Nový Tony Blair?
Starmer představuje pro stranu novou sílu. Dokáže pohotově reagovat na současné problémy a získat podporu veřejnosti. Například poklekl během hymny, aby podpořil hnutí proti rasismu, ale odmítl jakékoliv strhávání soch a vyzval k potrestání vandalů.
Nový šéf opozice je zároveň velmi schopný při kritizování vlády. Média jej označují za „forenzního vědce“, když zkoumá kroky Johnsonovy administrativy, a velmi pečlivý je především v otázkách koronavirové krize. Drží se čísel a faktů a na půdě Dolní sněmovny působí jako pravý opak současného premiéra.
Podle posledních průzkumů se mu tento přístup velice vyplácí. Deník The Times informoval, že Starmer má již šest týdnů lepší výsledky u voličů než Boris Johnson, a podle agentury pro výzkum veřejného mínění Opinium se 37 procent voličů domnívá, že by byl lepším premiérem. Takových čísel v opozici nedosahoval ani pozdější předseda vlády Tony Blair. Podle průzkumů si lidé myslí, že se Starmer chová více „premiérsky“.
Přestože si Starmer stojí v průzkumech dobře, jeho strana teprve na své obrození čeká. Za vládními konzervativci zaostávají labouristé stále o čtyři procenta a k získání většiny v parlamentu by museli přebrat Konzervativní straně 123 křesel. Takové překreslení politické mapy Spojeného království se od druhé světové války podařilo jen Blairovi v roce 1997. Již teď je ale veřejné mínění opozici více nakloněno – podle společnosti YouGov ji lidé považují za více důvěryhodnou.
