Srozumitelné propojení dílčích úkazů v regionu někdejších sovětských vazalů je největším přínosem dokumentu Putinovo hřiště, který natočil osmašedesátiletý polský filmař Konrad Szołajski v mezinárodní koprodukci, do níž se za Česko připojila společnost Hypermarket Film a Česká televize.
V České republice Szołajski navštívil Vrbětice, kde ruští agenti v exponovaném roce 2014 vyhodili do povětří muniční sklad a zabili dva lidi. Režisér a jeho producentka Małgorzata Prociaková se v náznaku investigace vydávají po stopách agentů a kupříkladu přespávají ve stejném pokoji ostravského hotelu se střelnicí Corrado (který na ně udělá dojem „ruského snu o Las Vegas“).
Možná důležitější ale je, že filmaři navštěvují protiválečné demonstrace pořádané Jindřichem Rajchlem a jeho hnutím PRO či nechávají mluvit proruského exsenátora Jaroslava Doubravu (nebo dvě milé dámy z Vrbětic, které se navzdory výbuchu netají nostalgií po předlistopadové realitě a přátelství s Ruskem) – protože jejich postoje, tvrzení a argumentace se až ohromujícím způsobem shodují se stejnými vzorci v jiných státech na „Putinově hřišti“.
Putinovo hřištěPolsko, ČR 2024
Premiéra 6. června 2024 |
Odlišit upřímné názory od cílené propagandy může být někdy obtížné, při hledání skutečného zdroje protievropských tendencí ale obvykle pomůže věky prověřená otázka – ve filmu několikrát zopakovaná – v čí prospěch se ony věci dějí.
Od natočení filmu už zase uběhl nějaký čas a realita jej v některých ohledech předbíhá, ruské snažení o oslabení či rozbití Evropy je ještě zřetelnější a troufalejší. O to důležitější je rozumět jednotlivým dílům skládačky v širším kontextu, tak jak se je snaží ukázat Szołajského dokument.
