Ve snaze uklidnit rozbouřené finanční trhy nový britský ministr financí Jeremy Hunt prohlásil, že ruší „téměř všechny“ daňové škrty oznámené minulý měsíc, a naznačil, že se chystají škrty ve veřejných výdajích.
Hunt uvedl, že plánované snížení základní sazby daně z příjmu o jeden procentní bod, které mělo vstoupit v platnost příští rok, se neuskuteční.
„Rozhodl jsem, že základní sazba daně z příjmu zůstane na úrovni 20 procent, a to na dobu neurčitou, dokud ekonomické okolnosti neumožní její snížení,“ řekl Hunt. „Společně s rozhodnutím nesnižovat daň z příjmů právnických osob a obnovením nejvyšší sazby daně z příjmu přinesou opatření, která jsem dnes oznámil, každý rok přibližně 32 miliard liber (přes 909 miliard Kč),“ dodal.
Cenový strop energií
Ministr financí také oznámil omezení cenového stropu energií, které mělo pomoci domácnostem. Místo dvouletého trvání bude toto opatření v dubnu přezkoumáno.
„Cílem je navrhnout nový přístup, který bude daňové poplatníky stát podstatně méně, než se plánovalo, a zároveň zajistí dostatečnou podporu těm, kteří ji potřebují,“ uvedl ministr. Původní program měl stát přijít na více než 100 miliard liber.
Zatímco zrušení některých daňových škrtů se očekávalo, změna systému podpory v energetice je překvapením, poznamenala agentura Reuters.
Hunt ve funkci v pátek vystřídal Kwasiho Kwartenga. Původně měl vystoupit až za dva týdny. Nyní se snaží zabránit ztrátě důvěry investorů ve vládu Trussové a propadu na trhu s dluhopisy, který začal 23. září, kdy Huntův předchůdce oznámil sérii snížení daní.
Hunt ve funkci v pátek vystřídal Kwasiho Kwartenga. Urychleným oznámením úprav se snaží zabránit ztrátě důvěry investorů ve vládu Trussové a propadu na trhu s dluhopisy, který začal 23. září, kdy Huntův předchůdce oznámil sérii snížení daní.
Kwarteng při oznámení navrhovaných změn v září neřekl, jak výpadky v příjmech nahradí. Investoři proto ve velkém prodávali britské státní dluhopisy a výrazně oslabila i britská libra. Centrální banka kvůli tomu přikročila k intervenci, což dělá jen výjimečně. Upozornila pak, že kdyby okamžitě nezasáhla, zbývaly už jen hodiny do krachu britských penzijních fondů.
Trussová je za posledních šest let už čtvrtým člověkem, který je v čele britské vlády. Do úřadu byla jmenována 6. září. „Britové si právem přejí stabilitu, a proto se snažíme vyřešit vážné problémy, kterým čelíme ve zhoršujících se ekonomických podmínkách,“ napsala dnes na twitteru. „Přijali jsme opatření, abychom vytyčili nový směr růstu, který přinese podporu a užitek lidem v celém Spojeném království,“ dodala.
Libra po Huntově vystoupení posílila vůči dolaru o více než 1,4 procenta, krátce před 15:00 SELČ se pohybovala kolem 1,1340 dolaru. Výnosy desetiletých a třicetiletých vládních dluhopisů, které se pohybují opačně k ceně, odepisovaly kolem 0,4 procentního bodu. Hlavní index britských akcií FTSE 100 vykazoval růst o 0,8 procenta na 6915 bodů.
