Libra se propadla až o téměř pět procent na dosavadní minimum 1,0327 dolaru. Později se stabilizovala a obchodovala se kolem 1,06 dolaru se ztrátou 2,1 procenta. V pátek, kdy britský ministr financí Kwasi Kwarteng představil největší snížení daní od roku 1972, libra klesla o 3,6 procenta. Investoři se obávají, že fiskální stimuly vyvolají zadlužení země na nedostupnou úroveň a dál podpoří inflaci.
Dolarový index poprvé od května 2002 vystoupil na 114,58 bodu. Později část ztrát smazal a nyní se obchoduje kolem 113,8 bodu, připisuje si tak asi půl procenta.
Euro se dotklo nového dvacetiletého minima vůči dolaru 0,9528 dolaru, zejména kvůli rostoucím obavám z recese. Energetická krize se před zimou v souvislosti s eskalací války na Ukrajině rozšiřuje. Po víkendových volbách v Itálii pak bude mít v parlamentu většinu aliance pravicových stran.
Dolar se dál zotavoval vůči japonskému jenu po překvapivé měnové intervenci japonských úřadů v minulém týdnu. Investoři se opět zaměřili na kontrast mezi postojem americké centrální banky, která zvyšuje úrokové sazby, a japonské centrální banky, která zůstává u masivních stimulačních opatření.
Kolem 08:30 euro vůči dolaru odepisovalo 0,3 procenta na 0,9656 dolaru. Americká měna k jenu vykazovala naopak růst o 0,3 procenta na 143,78 jenu. Euro vůči jenu ztrácelo 0,1 procenta na 138,78 jenu.
Libra byla pod tlakem už poté, co britská centrální banka minulý týden rozhodla o zvýšení úroků jen o 0,5 procentního bodu, zatímco Fed zvýšil základní sazby o 0,75 procentního bodu. K negativní náladě vůči libře přispívají také obavy z inflace v Británii, rekordně nízká spotřebitelská důvěra a známky poklesu výrobního sektoru i sektoru služeb.
Podle analytiků nyní existuje zhruba 60procentní pravděpodobnost, že se kurz libry k dolaru do konce roku dostane na paritu, upozornila agentura Bloomberg.
„Pokud by se libra propadla až na paritu s dolarem, šlo by historicky o vůbec první paritu obou měn. V nominálním vyjádření byla libra dosud vždy v dějinách silnější než dolar. Nejblíže paritě se před dneškem dostal koncem února 1985, kdy se libra prodávala pouze za 1,05 dolaru,“ okomentoval situaci český ekonom Lukáš Kovanda.
Opatření za miliardy
Soubor opatření britské vlády má za cíl podpořit hospodářský růst v zemi a pomoci zmírnit jednu z nejhorších krizí životních nákladů za posledních několik desítek let. Nový ministr financí Kwasi Kwarteng připravil miliardové daňové škrty a dotace za zhruba 60 miliard liber, což je v přepočtu zhruba 1,7 bilionu korun.
Kroky britské vlády mají za cíl snížení účtů za plyn a elektřinu pro podniky i domácnosti. Od dubna počítá se zrušením nejvyšší sazby daně z příjmů a snížit se má i sazba základní. V zemi tak už brzy má platit jediná vyšší sazba daně z příjmů, a to 40 procent. Základní sazba daně z příjmů se příští rok v dubnu sníží na 19 procent
Kwasi Kwarteng říká, že snížení daní se pozitivně dotkne asi 31 milionů lidí. Kabinet britské premiérky Liz Trussové se rozhodl zrušit i plánované zvýšení daně z příjmu právnických osob. Tato sazba tedy i nadále zůstane na 19 procentech, což je nejméně ze skupiny vyspělých států G7.
Plánových daňových kroků je však ve Velké Británii mnohem víc. Vláda počítá se snížením daně z nákupu nemovitostí nebo se zrušením stropu pro stanovení bonusů bankéřům. Zruší i zvýšení daňových sazeb na různé druhy alkoholu.
Labouristé krok kritizují
Kritici namítají, že kvůli ohlášeným změnám se Velká Británie citelně zadluží, a to v době, kdy úrokové sazby jsou na nejvyšší úrovni za několik posledních let. Centrální banky téměř po celém světě totiž přistoupily k jejich navýšení z důvodu vysoké inflace, což ale mimo jiné prodražuje i obsluhu veřejných dluhů. Opoziční labouristé také namítají, že z obrovského snížení daní budou ve Velké Británii profitovat hlavně bohatí, což se jim nelíbí.
Ministr Kwarteng kroky obhajuje a říká, že země má druhý nejnižší poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ze zemí G7. I tak chce ale britský ministr financí představit ve střednědobém horizontu plán, jak dluh v poměru HDP snížit.
