Schválení bylo v tomto případě jednoduché. Stát vlastní 70 procent akcií a drobní podílníci, kteří se sešli na valné hromadě, měli dohromady zhruba jen pět procent. Proti rekordní dividendě marně protestovalo i představenstvo ČEZ. To navrhovalo vyplatit jen 117 korun za akcii – celkem 63 miliard korun neboli 80 procent loňského zisku – s tím, že vyplacení sta procent zisku by mohlo podniku způsobit potíže s hotovostí.
„Do státního rozpočtu vyšší dividenda přinese asi o deset miliard víc,“ zdůraznil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státní pokladna totiž zeje prázdnotou a propadá se do stále většího deficitu, vláda proto miliardy navíc potřebuje.
ČEZ vyplatí rekordní dividendu 145 Kč za akcii. Stát získá 54 miliard |
Stát ovšem z ČEZ nezíská jen tyto peníze. Letos si vybírá i daně z mimořádných zisků a jednotlivým elektrárnám bere vše z prodejních cen elektřiny nad určenou hranici. Takto letos získá dalších 30 až 40 miliard korun.
Minoritáři chtějí být slyšet
Valné hromadě jako takové ale v pondělí vládli minoritní akcionáři. Ti na rozdíl od státu pokládali managementu dotazy a chtěli na ně znát odpovědi. Jinak se k informacím nedostanou, v dozorčí radě nemají žádného zástupce, ty tam má jen stát. „Komunikujte s námi stejným způsobem jako s majoritním akcionářem,“ žádal známý minoritář Michal Šnobr.
Témat byla letos řada. Na ČEZ tvrdě dopadají zmíněné mimořádné daně, takže zisk bude v dalších letech výrazně menší, než by mohl být. Drobné podílníky proto zajímalo, proč ČEZ neučinil nic, aby dopady těchto daní zmírnil, přestože je totiž v Česku jejich největším plátcem.
Tématem bylo i zestátnění ČEZ. To avizoval premiér Petr Fiala (ODS) už před rokem, ale teprve nyní do sněmovny doputoval zákon, který to má umožnit. Poslanci by se jím mohli zaobírat již tento týden. Novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev je šitá na míru právě ČEZ. Umožňuje, aby stát sám rozhodl, že firmu rozdělí a určí, co si nechá a co zbude na menší akcionáře. Původně byla přitom novela včetně důvodové zprávy napsána tak, že bylo jasné, že jde pouze o zestátnění ČEZ. Vláda se toho později zalekla a příslušné pasáže v zákoně i v důvodové zprávě upravila, aby to nebylo tak zjevné.
Pokud by byl zákon schválen v současné podobě, stačilo by svolat mimořádnou valnou hromadu, na níž by zástupce státu rozdělení schválil. Proto mnozí minoritáři v pondělí tvrdili, že tato volná hromada je poslední řádná a za rok už nebude důvod valnou hromadu zestátněného podniku svolávat.
Lex ČEZ jako vrchol arogance
Zákon má však řadu odpůrců nejen ze strany minoritních akcionářů, kteří již důrazně pohrozili tím, že se obrátí na soudy. Proti se vyslovily také legislativní rada vlády i část koalice.
„Jako právník mám stále jistou míru pochybností, zda i tento návrh je v souladu s českým ústavním právem,“ řekl v pondělí serveru Seznam Zprávy zpravodaj zákona, poslanec za ODS a člen ústavně právního výboru Karel Haas. „Lex ČEZ je vrchol arogance,“ připojil se ke kritikům i bývalý dvojministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (ANO).
Ministerstvo navrhuje dividendu loňského zisku ČEZ ve výši 145 Kč na akcii |
„Nám nepřísluší posuzovat ústavnost zákonů,“ řekl akcionářům na valné hromadě v této souvislosti místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Novela v podstatě znamená, že by jeden akcionář s většinovým podílem – a stačilo by teoreticky i 51 procent – mohl hravě vytěsnit minoritní akcionáře, pokud by jim dal část firmy. Michal Šnobr proto opakovaně připomíná osud francouzského energetického podniku EDF, který tamní vláda také zestátňuje. Postupně vykupovala akcie, a když jich měla dostatek, zbývající akcionáře vytěsnila.
Také česká novela má umožnit, aby se s drobnými podílníky ČEZ, kterých je celkem více než 150 tisíc, nikdo nebavil.
Valnou hromadu také tradičně doplňovali ekologové. Ti z hnutí Greenpeace vytvořili krátký protest proti těžbě uhlí a pomalému zavírání uhelných elektráren. Zástupci Hnutí DUHA se vedení ČEZ vyptávali na jeho „zelené“ plány.
„ČEZ nadále trvá na nerealisticky nízkých nákladech na výstavbu jaderných reaktorů a hraje s vládou tuto hru o peníze spotřebitelů. Bohužel se s podceňováním nákladů a přeměňováním rychlosti potkáváme i při přípravě Státní energetické koncepce,“ uvedl na Twitteru k odpovědím energetický odborník Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
