Evropská unie zavádí předběžná cla až 37,6 procenta na dovoz čínských elektromobilů, uvedla Evropská komise (EK). Cla budou platit od pátku 5. července. Spolupracující automobilky budou platit méně. Komise již dříve uvedla, že půjde o prozatímní dodatečná cla, která se budou vybírat navíc k desetiprocentnímu clu, které už platí. V posledních týdnech ještě probíhala jednání s čínskými úřady, žádného zásadního průlomu nicméně dosaženo nebylo.
 |
Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. Stanovila individuální cla, která budou v případě čínské automobilky BYD činit 17,4 procenta, u automobilky Geely 19,9 procenta a u automobilky SAIC pak 37,6 procenta.
Ostatní výrobci elektroaut v Číně, kteří spolupracovali při vyšetřování, podléhají clu 20,8 procenta. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti je 37,6 procenta. Cla se dotknou též modelů Tesly, stejně jako BMW a dalších západních automobilek, které vyrábějí v Číně.
„Ve srovnání se sazbami zveřejněnými 12. června byla prozatímní cla upravena mírně dolů na základě připomínek k přesnosti výpočtů předložených zúčastněnými stranami,“ uvedla Evropská komise.
„Dnes, devět měsíců po zahájení antisubvenčního řízení, uvalila Evropská komise prozatímní vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektromobilů (BEV) z Číny. Na základě vyšetřování dospěla komise k závěru, že hodnotový řetězec BEV v Číně těží z nespravedlivých dotací, které pro výrobce BEV v EU představují hrozbu hospodářské újmy,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
„Tato prozatímní cla budou platná od 5. července po dobu nejvýše čtyř měsíců. V tomto časovém rámci musí být přijato konečné rozhodnutí o konečných clech prostřednictvím hlasování členských států EU,“ dodala EK. Následně by podle ní přijatá cla platila pět let.
Jak již dříve informovaly světové agentury, automobilky se v důsledku zavedení cel připravují na nové náklady v řádu miliard dolarů. Podle analytiků by takové opatření mohlo zpomalit jejich evropskou expanzi.
O zavedení prozatímní cel budou v příštích dvou dnech hlasovat jednotlivé členské státy písemně, a to prostou většinou. Toto hlasování nicméně není právně závazné, má jen poradní funkci. Mezitím budou i nadále probíhat debaty s čínskou vládou, ale i diskuse s jednotlivými státy nynější sedmadvacítky.
České „nevím“
Německo, jehož automobilky loni třetinu prodeje uplatnily na čínském trhu, chce podle vládního zdroje uvalení cel zastavit. Naopak Francie patří mezi jejich nejtvrdší zastánce. Podle neformálního průzkumu agentury Reuters mezi vládami zemí EU však většina zemí stále zvažuje pro a proti této eskalující obchodní roztržky.
EU zahájila vyšetřování bez stížnosti ze strany průmyslu, což je první takový obchodní případ tohoto druhu. Německá automobilka Volkswagen varovala, že evropský automobilový průmysl tento krok neposílí.
„Načasování rozhodnutí Evropské komise škodí současné slabé poptávce po elektroautech v Německu a Evropě. Negativní dopady tohoto rozhodnutí převažují nad jakýmkoli přínosem pro evropský a zejména německý automobilový průmysl,“ citovala agentura Reuters mluvčího největšího evropského výrobce automobilů Volkswagen.
Automobilky se v důsledku toho připravují na nové náklady v řádu miliard dolarů. Podle analytiků by takové opatření mohlo zpomalit jejich evropskou expanzi.
Členské státy EU budou v říjnu také hlasovat o tom, zda EK na konci svého vyšetřování navrhne víceletá cla. Ta by byla zablokována, pokud by proti nim hlasovala takzvaná kvalifikovaná většina nejméně 15 zemí, které představují 65 procent obyvatel EU.
Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, ve kterých žije celkem 40 procent obyvatel EU, sdělily, že by cla podpořily. „Evropa se musí bránit, pokud jsou naše firmy poškozovány a nekonkurují si za rovných podmínek,“ uvedlo španělské ministerstvo hospodářství.
Česká republika, Řecko, Irsko a Polsko však podle oficiálních a vládních zdrojů agentury Reuters o otázce stále jednají. Belgie má jen prozatímní vládu a nizozemská vláda se utvořila teprve tento týden.
Čína opakovaně vyzvala EU ke zrušení cel a vyjádřila ochotu jednat. Peking se nechce zaplést do další celní války, protože ho stále tíží americká cla, která na jeho zboží uvalila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tvrdí, že pokud celní válce nastala, podnikne všechny kroky na ochranu čínských firem.
Podle mnohých komentářů přibývající protekcionistické kroky EU vyvolávají protiopatření ze strany Číny. I evropské automobilky se nyní obávají odvety. Podle eurokomisaře pro obchod Valdise Dombrovskise ale neexistuje žádný důvod, aby Čína odvetná opatření nyní zavedla. Dombrovskis to řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg.
Čínská automobilka Nio již v reakci na zavedení cel uvedla, že by mohla upravit ceny svých vozů v Evropě. Společnost nicméně doufá, že se podaří s EU dosáhnout dohody ještě předtím, než by měla být od listopadu zavedena cla definitivní.
Studie: cla se minou účinkem
Dodatečná prozatímní cla by mohla zpomalit dosažení cíle sedmadvacítky výrazně snížit emise CO2. Opatření totiž sníží dostupnost bateriových automobilů, aniž by zabránilo v zaplavení trhu čínskými produkty. Dospěla k tomu analýza nizozemské banky ING.
Plán zakázat prodej nových vozů se spalovacím motorem od roku 2035 se podle autorů i bez nového opatření potýkal se zásadními překážkami. „Dodatečné poplatky za dovoz čínských elektromobilů by mohly dostupnost většího množství cenově dostupnějších modelů v Evropě ještě více oddálit,“ píší analytici banky. A dodávají, že elektromobily jsou pro průměrného spotřebitele v EU stále příliš drahé.
Například nový elektromobil MG4 od čínské automobilky SAIC vyjde německého spotřebitele na 34 900 eur (téměř 870 000 Kč), zatímco v Číně stejný vůz vyjde na 109 800 jüanů (350 000 Kč). Nicméně i více než dvojnásobná pořizovací cena čínského modelu v Německu je výrazně pod průměrem EU, kde většina prodávaných elektromobilů stále patří do kategorie prémiových vozů.
„Na cenově dostupnější elektromobily stále čeká velká skupina soukromých spotřebitelů. Nová opatření nepomůžou ani podpoře stále pomalého nárůstu přijímání elektromobilů, ani snaze vyrovnat podmínky pořízení elektromobilů s vozy se spalovacími motory,“ dodali autoři. Pokud se cena ještě zvýší, nástup elektromobilů se podle nich ještě více zpomalí.
Nová cla přitom podle analýzy ani nezabrání zaplavení unijního trhu čínskými bateriovými vozy. Dovoz elektromobilů do EU v loňském roce vzrostl o 90 procent, přičemž 54 procent tohoto importu pocházelo z Číny. „Většina vývozu elektromobilů z Číny pochází od západních automobilek, včetně Tesly a BMW, které Čínu využívají jako své výrobní místo,“ uvedli analytici.
Postupně ale roste podíl cenově dostupnějších čínských značek. Cla sice růst jejich zastoupení na trhu zpomalí, ale rozhodně ho podle autorů nezastaví. „Vzhledem k vysokým maržím, které mohou dosahovat 40 až 50 procent, mají stále prostor snižovat ceny,“ domnívají se.
