Inspiraci Dánové hledali na Novém Zélandu. Tamní politici už před několika lety avizovali, že o uvalení tohoto daňového břemena uvažují. V posledních týdnech ale i kvůli nepříliš ideální ekonomické výkonnosti novozélandská vláda oznámila, že zpoplatnění emisí ze zemědělských podniků odloží nejpozději do roku 2030, píše agentura Bloomberg.
V roce 2035 budou dánští zemědělci za jednu vypuštěnou tunu oxidu uhličitého do ovzduší hradit dokonce 750 dánských korun (asi 2 500 korun). Mírnou útěchou pro farmáře budou alespoň přívětivější daňové odpočty a počítá se také se státními subvencemi v hodnotě 40 miliard dánských korun (cca 135 miliard korun).
Před zavedením nové daně probíhala od letošního února dlouhá jednání, na kterých se kromě zemědělců podíleli také zástupci potravinářského sektoru, organizace na ochranu přírody i dánská vláda, která vycházela hned z několika expertních analýz, jež se týkaly mimo jiné i dopadů nového daňového břemena do praxe.
Dánští zemědělci se řadí k největším vývozcům vepřového masa i mléčných výrobků v Evropské unii. Zároveň se ale jedná o jedny z největších producentů emisí. Odborníci odhadují, že dánský plán v kontextu nové daně by měl v roce 2030 snížit emise skleníkových plynů o 1,8 milionu tun.
