Jen čtyři státy v rámci Evropské unie se podle této studie nyní nemusí bát o to, že by v budoucnu neměly prostředky pro financování projektů na zpomalení globálního oteplování. Vedle Dánska se k nim řadí Švédsko, Lotyšsko a Irsko. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Analytici se tak podrobně věnovali struktuře vládních výdajů v jednotlivých státech Evropské unie. Vycházeli přitom z toho, že evropská pravidla zakazují nadměrné rozpočtové schodky, a to zvlášť pokud jsou neodůvodnitelné. Například Pakt stability a růstu hovoří o tom, že členské státy musí schodek veřejných financí držet pod hranicí 3 procent HDP.
Problém ale mají i ty evropské země, které už nyní vykazují vysokou míru zadlužení. Podle odborníků totiž bude zelená průmyslová politika vyžadovat, aby samotné státy více podpořily chod jejich ekonomik. Očekávat se tak dají zvýšené vládní výdaje ve prospěch firem, a to výměnou za implementaci silnějších sociálních a enviromentálních opatření do praxe.
Příliš zadlužené státy ale budou mít v tomto ohledu velmi zúžený manévrovací prostor a ani menší schodky veřejných financí nemusí být v jejich podání možné. I o tom mimo jiné hovoří fiskální pravidla EU, neboť veřejný dluh nemá překročit hranici 60 procent HDP.
Jde hlavně o Řecko, kde se poměr dluhu k HDP podle nejnovějších údajů Eurostatu vyšplhal na konci loňského roku až na 171,3 procenta. V pomyslném žebříčku se na druhém místě nachází Itálie s 144,4 procenty a třetí nejvíce zadluženým státem EU bylo Portugalsko, kde se tento poměr pohyboval okolo 113,9 procenta.
Green Deal bude něco stát
Čistá energetika, udržitelná mobilita, renovace budov nebo třeba dekarbonizace průmyslu a oběhového hospodářství ale budou něco stát. S tím vším počítá evropský Green Deal, který si tak zároveň vyžádá i spoustu finančních prostředků navíc. Ty podle výzkumníků z New Economics Foundatiopn ale státům v EU chybějí, a i proto konstatují, že Evropská unie by měla po vzoru USA uvažovat o vytvoření speciálního fondu pro klimatickou transformaci.
Hned třináct zemí Evropské unie by podle odborníků nesplnilo ani méně ambiciózní klimatické cíle. Týká se to třeba Francie, Polska, Nizozemska, ale i České republiky. Téměř polovina členských zemí Evropské unie tak za současné situace nemůže v oblasti klimatické politiky podnikat příliš aktivní kroky, jelikož jejich struktura příjmů a výdajů i v kontextu veřejného zadlužení to vzhledem k pravidlům Evropské unie neumožňuje.
„Evropská unie je v úzkých. Komise by si měla vzít příklad z Ameriky a umožnit vyšší míru půjčování si pro implementaci opatření na ochranu klimatu,“ řekl pro agenturu Bloomberg Sebastian Mang, který se na vypracování studie taktéž podílel.
Původní Green deal není možný, je potřeba ho předělat, míní Charanzová:
13. května 2022 |
