Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Na sankčním balíčku, již čtrnáctém v pořadí, se členské státy dohadovaly více než měsíc. Problémem nebyly pouze tradiční maďarské výhrůžky veta.
Tentokrát to byl i postoj Německa, které se obávalo, že jedno z ustanovení balíčku poškodí německé firmy. Praha měla námitky, že v něm opět není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
Evropská unie uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků proti členským státům EU a Ukrajině, oznámila Rada EU. Nově se sankce vztahují mimo jiné na 27 plavidel, mezi nimiž jsou i tankery na přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu, uvedla agentura Reuters.
Sankční seznam zahrnuje 19 plavidel zapojených do dodávek energií. Jsou mezi nimi i dvě ruské plovoucí jednotky pro opětovné zplynování zkapalněného plynu. Nová omezení dopadnou i na lodě převážející obranné vybavení pro Rusko a nákladní loď Jenisej, která podle EU převážela ukradené ukrajinské obilí.
Poprvé se sankce dotýkají i zkapalněného ruského plynu. Evropská komise však nenavrhla úplný zákaz dovozu ruského LNG. A to i vzhledem k faktu, že unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko jej stále nakupují ve velkém. Nově bude zakázán reexport ruského LNG přes evropské přístavy i zapojení evropských firem do financování ruské LNG infrastruktury.
„Aby se zajistilo, že zařízení EU nebudou využívána k překládce ruského zkapalněného zemního plynu do třetích zemí, a tím se významně snížily příjmy Ruska z prodeje a přepravy LNG, zakáže EU překládku ruského LNG na území EU,“ uvádí se v prohlášení Rady EU.
Zahrnuje to jak překládku z lodi na loď, tak i z lodi na břeh, neovlivňuje to ale dovoz do Evropské unie. „Evropská komise bude plnění tohoto rozhodnutí detailně sledovat a v případě potřeby může navrhnout zmírňující opatření,“ dodala Rada EU.
Původní návrh sankcí byl přísnější
Původní návrh Komise počítal s tím, že se zákaz reexportu jejich zboží do Ruska bude vztahovat i na dceřiné společnosti evropských firem jinde ve světě. Na nátlak Německa však tento přísnější požadavek vypadl.
Důvodem obav Berlína je firma SEFE registrovaná v Německu, bývalý Gazprom Germania. Jedná se o konglomerátem více než 40 právních entit z více než 20 zemí v Evropě, Asii a Severní Americe, který má dlouhodobé kontrakty na reexport ruského LNG například do Indie. Původní pravidla navržená Komisí by jí zabránila splnit tyto závazky.
Nové sankce mají „zasadit další ránu režimu (Vladimira) Putina a těm, kteří nadále podporují jeho nezákonnou, nevyprovokovanou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU. Opatření jsou podle ní navržena tak, aby se zaměřila na důležitá odvětví ruské ekonomiky, jako je energetika, finance a obchod. Rovněž se snaží zajistit, aby bylo stále obtížnější unijní sankce obcházet.
Opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů v EU a dále do zbytku světa. Nové sankce rovněž znemožňují unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. Ve výstavbě jsou například projekty Arctic LNG 2 či Murmansk LNG, stojí v prohlášení Rady EU.
Přestože ruský LNG tvořil v roce 2023 pouhých pět procent spotřeby plynu v EU, stále to znamenalo pro Kreml zisk kolem osmi miliard eur (199 miliard Kč), poznamenal bruselský server Politico. Nové sankce pravděpodobně zasáhnout asi čtvrtinu těchto zisků, protože nezakazují přímý dovoz do EU.
Předchozí, třináctý balík sankcí byl schválen na konci února u příležitosti druhého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Neobsahoval tehdy žádné sektorové sankce, jako tomu bylo například u balíku předchozího, tedy dvanáctého, který se týkal zákazu dovozu diamantů.
