Kroupa v minulosti dospěl k závěru, že policie chtěla prostřednictvím odposlechů zjistit jeho zdroj informací v kauze údajné korupce kolem nákupu obrněných transportérů Pandur.
Zároveň se domníval, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu nesplnil svou povinnost informovat jej o provedeném odposlechu.
Novinář Janek Kroupa se vydával za mafiána. V Polsku obdržel prestižní cenu |
Loni se Kroupa obrátil na Nejvyšší soud kvůli přezkoumání zákonnosti. Soud ale jeho podnět odmítl z procesních důvodů. O sledování svého mobilního telefonu měl totiž Kroupa tehdy jen neoficiální informace. Trestní řád při tom předpokládá, že policie, žalobce nebo soud po pravomocném skončení trestního řízení informuje sledovaného člověka o provedených odposleších. Teprve poté začíná běžet lhůta pro podání návrhu k NS.
Kroupa zvolený výklad trestního řádu označil v ústavní stížnosti za formalistický. Vede prý k absurdním situacím. Lidé, kteří informaci o odposlechu nedostanou oficiálně, ale přesto jí prokazatelně disponují, nemají reálnou možnost domoci se soudního přezkumu zákonnosti odposlechů.
