Výstavba LNG terminálu Stade začala, pokryje čtvrtinu roční spotřeby plynu Česka

Nový terminál vzniká na pozemcích stávajícího průmyslového parku Stade. Po šesti letech plánování a povolování začíná fáze jeho výstavby. Česku se díky němu otevírá další cesta pro dovoz zkapalněného zemního plynu LNG ze zámoří. Smyslem jejího využívání má být posilování energetické soběstačnosti a omezování energetické závislosti na Rusku.

„Po zajištění kapacity v plovoucím LNG terminálu v Nizozemsku se nám loni na podzim ve spolupráci s ČEZ podařilo zajistit kapacitu i v prvním německém pevninském terminálu Stade. Za tři roky od dnešního zahájení jeho výstavby, se bude podílet na pokrývání více než čtvrtinu dnešní české spotřeby,“ řekl ministr průmyslu Jozef Síkela. Terminál podle něj může díky výhodné poloze přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky.

Vedle strategické polohy je výhodou terminálu i fakt, že je přístupný největším LNG tankerům o délce 345 metrů. Jeho součástí budou i velké plynové zásobníky. Celková roční kapacita po dokončení má být 13,3 miliard kubíků plynu, z toho 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty.

Válka na Ukrajině přiměla předloni řadu států hledat alternativní dodavatele energetických surovin. Náhrada plynu byla považována za nejsložitější. Jako funkční řešení alternativního dovozu se ukázaly terminály na příjem a zpracování zkapalněného zemního plynu dopravovaného do Evropy prostřednictvím tankerů. Tato zařízení jsou ročně schopna přijmout a zpracovat náklad z desítek obrovských lodí. Podle odborníků zvládne jeden terminál ročně dodat do evropské plynárenské soustavy řádově vyšší jednotky miliard kubíků zemního plynu. Pevninské terminály jsou však kapacitnější a i stabilnější a představují navazující řešení na plovoucí terminály.

Přípravy na zelený plyn

Situace na trhu s plynem se v Evropě postupně stabilizuje, nicméně podle Pavla Cyraniho, místopředsedy představenstva ČEZ je potřeba být připraven na případné další výkyvy. Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva, které mohou poskytnout právě terminály LNG.

„Česká republika si tak díky kapacity ve Stade zajistí dlouhodobé dodávky LNG a zároveň později možnost získávat po konverzi terminálu bezemisní plyny,“ dodává Cyrani.

Pevninský terminál ve Stade staví provozující konsorcium Hanseatic Energy Hub, jehož akcionáři jsou společnosti Buss Group, Partners Group, Dow a španělská Enagás. Zhruba 90 procent kapacity si rezervovaly velké evropské energetiky, kromě ČEZ také německé společnosti EnBW a SEFE. V první fázi bude terminál sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, následovat má i zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík.

Lokalita má padesátileté zkušenosti s manipulací a zpracováním kapalných plynů, společnost Dow tu již dnes ve velkém vyrábí vodík. V průmyslovém parku je také jedna z největších rozvoden v Německu. Ta distribuuje značné množství elektřiny z pobřežních větrných elektráren v Severním moři.

„Jde nejen o velký německý, ale také o velký evropský soukromě iniciovaný projekt, který těží ze zkušeností našich akcionářů,“ poznamenal Jan Themlitz, předseda představenstva Hanseatic Energy Hub.

Česká republika má v terminálu Stade pronajatou kapacitu na patnáct let, s možností prodloužení až na 25 let právě v souvislosti s budoucím využíváním zeleného vodíku. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň transakci podpořilo uzavřením zajišťovací smlouvy s ČEZ, podobné jako v případě terminálu v Eemshavenu.

Vizualizace LNG terminálu v německém Stade

ČEZ pro Česko v terminálu Stade zajistil kapacitu dvou miliard kubických metrů plynu ročně, což představuje více než čtvrtinu loňské roční spotřeby České republiky. Ta v posledních letech setrvale klesá. Ještě v roce 2021 spotřebovali Češi 9,4 miliardy kubíků, o rok později už jen 7,5 miliardy a loni dokonce jen 6,7 miliard kubických metrů. Meziročně se tak v roce 2023 podařilo uspořit dalších cca 800 milionů kubíků, tedy přes deset procent.

Hledají se další kapacity

V terminálu ve Stade bude mít ČR zajištěno méně plynu než v současnosti v nizozemském Eemshavenu, kde má k dispozici přibližně tři miliardy metrů krychlových plynu ročně. Předpokládá se však, že spotřeba plynu v Česku v nejbližších letech kvůli odklonu od uhlí poroste.

„Pokud si chceme uchovat stávající kapacitu nebo ji případně i navýšit, budeme muset hledat další možnosti. Zároveň to ale odpovídá našemu principu diverzifikace zdrojů,“ řekl při slavnostním zahájení výstavby terminálu na zkapalněný plyn v severoněmeckém Stade ministr Síkela.

Podle ministra bude stát hledat možnosti především v Německu, kde vznikají další terminály a ČR o nich již jedná. V úvahu přichází i rozšiřovaný terminál v nizozemském Rotterdamu a další evropské projekty, které je možné napojit na stávající plynovou infrastrukturu v Česku.

Síkela připustil i možnost obnovení rozhovorů s Polskem, kde ČEZ už v minulosti jednal, zatím však bez výsledku. Naopak na kapacitu v Eemshavenu nebude podle ministra možné dlouhodobě spoléhat, protože se v budoucnu počítá s jeho přebudováním na vodíkový terminál.

Jednání o nových kapacitách potvrdil za ČEZ i místopředseda představenstva Cyrani. Podle něj společnost kromě LNG řeší také možnosti dalšího dovozu trubkového plynu z Norska nebo z jižní Evropy. V současnosti tvoří hlavní část dodávek do Česka plyn z Norska a LNG. Cyrani uvedl, že plyn LNG dovážený přes terminál Stade by měl pocházet z velké části ze Spojených států amerických. Zároveň potvrdil, že Česko si bude hlídat, aby nešlo o ruský plyn.