Aleš Marčík pěstuje ve svém sadu na Zlínsku meruňky. O úrodu z velké části přišel v dubnu, když stromy s malými plody zasáhly mrazy. „Byl tady asi minus jeden stupeň. Plody byly poškozené z horní strany,“ komentoval tehdy situaci Marčík.
Škoda na kvalitě ovoce je podle něj rozsáhlá. „Jejich cena bude nižší,“ uvedl. Na stráních nad Žlutavou pěstuje s otcem na 34 hektarech i švestky, jablka, hrušky. Má zde i včelí úly. Stromy, které rostou na kopci, jsou na tom lépe než ty ve svazích směrem do údolí.
Kvůli nepředvídatelnému počasí, které se v posledních letech opakuje, přemýšlí, že meruňky vymění za jablka. Polovinu už příští rok. „Co s prázdnými stromy,“ dodá trpce.
Právě úrodu meruněk a dalšího ovoce bude letos podle mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivany Krškové málo. „Meruňky vycházejí výnosově přibližně na 46 procentech pětiletého průměru. Zejména na jižní Moravě se střídají lokality, kde není poškození žádné s lokalitami s poškozením stoprocentním,“ uvedla. Mrazy značně poškodily také výsadby rybízu a angreštu.
Jarní mrazy nejsou v Česku neobvyklým jevem. Hlavním původcem škod jsou ale právě vysoké zimní teploty a brzké květenství stromů. „Zásadním problémem je to, že vegetace je téměř měsíc vpředu. Stromy jsou v dubnu ve fázi, ve které bývají v polovině května. Citlivost stromů na mráz je vysoká,“ řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
S tím souhlasí i odborník na bioklimatologii z Mendelovy univerzity Jaroslav Rožnovský. „Letošní škody byly zejména na ovocných dřevinách a případně na některých dalších rostlinách, jako byl lesní porost, způsobily je jarní mrazy. Ne proto, že by se vyskytly náhle, ale protože vlivem teploty vzduchu byla mírnější zima a rostliny dříve vegetují,“ vysvětlil s tím, že i to jsou projevy klimatické změny.
Škodám z mrazů čelí ovocnáři opakovaněÚroda ovoce v ČR letos kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. V meziročním porovnání se čeká pokles o 74 procent z loňských 121 946 tun. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let. Ústav nevylučuje, že propad úrody bude ještě vyšší. Očekává také výrazně negativní dopad na kvalitu ovoce. Zatím nejhorší sklizeň ovoce v historii České republiky byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017 a 2016. |
Manga ani fíky místo meruněk nebudou
Co budeme v Česku pěstovat, pokud budou teploty nadále stoupat a zároveň bude trvat proměnlivé počasí, je zatím nejasné. Exotické plodiny to ale podle Rožnovského nebudou.
„Hodně se teď o tomto diskutuje. Jestliže ale vezmeme v úvahu, že škodí hlavně mráz, tak o to více bude škodit exotickým plodinám a teplomilnější druhy nejsou na nahrazení vhodné, protože i ony dříve zmrznou,“ vysvětlil a dodal, že jde o komplexní problém. Mrazy a tepla ohrožují podle něj nejen ovocné stromy, ale také vinnou révu nebo kukuřici.
„U plodin se budou snižovat výnosy tím, že vysoké teploty způsobí rychlejší dozrávání a menší nárůst zrna u obilnin. O tomto problému se moc nehovoří. Ale máme za sebou roky, které už se takto projevily,“ říká.
Pomoc by podle něj mohlo další šlechtění plodin. Ani to ale nebude jednoduché. „Sucho u nás je nahodilé. Přijde-li sucho v červnu, tak to výrazně ovlivní závěr zrání obilí. Takže na první pohled by se mohlo zdát, že bychom měli šlechtit plodiny na dřívější ranější a rychlejší nárůst, ale například u cukrovky nebo u kukuřice horké léto a sucho v létě poškodí porost, protože bude zasychat,“ dodal.
Šlechtění jako možné řešení
Šlechtěním plodin tak, aby byly odolnější proti klimatické krizi, se zabývají také čeští vědci z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR). Těm se povedlo ve spolupráci s estonskými kolegy nalézt v genomu pšenice takzvaný rekombinační hotspot.
„Rekombinační hotspot, který se nám podařilo identifikovat, je mimořádný tím, že má šestkrát vyšší rekombinační frekvenci, než je běžné. Nalezení dalších takových míst nebo jejich vytvoření v genomu výrazně zvýší úspěšnost přenosu nových zajímavých genů z planých druhů do pšenice,“ řekl Miroslav Valárik z ÚEB AV ČR. Podle něj jde o osvědčenou metodu, která má ale dvě základní omezení. „Je to pomalý a pracný postup s velmi nízkou úspěšností,“ vysvětluje.
Právě časová náročnost může podle něj hrát zásadní roli v tom, co se bude v Česku v budoucnosti pěstovat. „Pokud bude klimatická změna výrazně rychlejší než adaptace plodin na ni, tak k radikálním změnám v pěstovaných plodinách bude muset dojít,“ doplnil.
Ve šlechtění ústav pokračuje, jejich kolegyně Dagmar Janovská a Petra Hlásná Čepková zase vyšlechtily před dvěma lety odolnou odrůdu prosa.
O šlechtění se snaží také chmelaři. Podle Josefa Patzaka ze žateckého Chmelového institutu ale není hlavním důvodem klimatická krize. „Nelze nijak zastírat, že klimatická změna je fenomén, který by neměnil podmínky pro zemědělskou produkci. Přesto se domnívám, že dopad na pěstování chmele není až tak dramatický a pěstitelé dokážou vypěstovat chmel v dobrém výnosu a kvalitě,“ říká. Produkci chmele totiž podle něj více než sucho ohrožují přívalové deště. Dodal také, že šlechtění chmele slouží spíše pro vytvoření nových vůní a chutí.
