„Pochopili jsme to a poslouchali jsme,“ napsal v úvodu příspěvku Kwarteng. Ostatní části plánu na oživení ekonomiky podle ministra zůstávají v platnosti a vláda jimi chce pomoci britské ekonomice v boji s aktuálními problémy.
Britská vláda vyvolala chaos na finančních trzích, když Kwarteng 23. září oznámil plán snížení daní výhodný především pro bohaté, aniž představil odhad dopadů na státní finance, uvedla agentura Reuters. Podle BBC by šlo o největší snížení daní v Británii za 50 let. Vláda chtěla snížení daní financovat rozsáhlými půjčkami.
I když zrušení daně pro nejbohatší tvořilo jen zhruba dvě miliardy z celkových 45 miliard nákladů oznámeného balíčku, bylo to opatření nejkontroverznější.
Podle britských opozičních politiků to vypadalo tak, že britská vláda v době nebývalé krize životních nákladů chce upřednostňovat majetnější skupiny před těmi, které takové příjmy nemají. Velkým rizikem podle nich byla i rostoucí míra zadlužení.
Premiérka Liz Trussová upustila od plánu snížit daně nejvíce vydělávajícím lidem jen deset dní od představení. Nyní se tak snaží odvrátit vzpouru poslanců ve své vlastní Konzervativní straně. Pro premiérku i britského ministra financí ale jde o velký neúspěch, oba totiž fiskální balíček několik dnů srdnatě obhajovali.
Ministr Kwarteng během pondělí v rozhovoru s BBC řekl, že rozhodnutí zaměřit se na jedinou daň odvedlo pozornost od zbytku reformy. Rezignaci kvůli tomu „rozhodně nezvažuje“ a odmítá, že by snaha o prosazení snížení daně byla chybou.
Kwartengův návrh poslal kurz libry na historická minima a donutil britskou centrální banku, aby odvrátila hrozící vznik velké finanční nestability. Pokračující dysfunkce na trhu by rovněž způsobila snížení toku úvěrů do reálné ekonomiky. V pondělí dopoledne ale britská libra na tento krok téměř nereagovala.
Reforma měla řadu odpůrců
Třeba bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney minulý týden vládu Liz Trussové obvinil, že podkopává snahu národních ekonomických institucí, a prohlásil, že za pokles libry a britských státních dluhopisů mohou její fiskální plány. Rozsáhlé daňové škrty jsou podle něj v rozporu se snahou centrální banky dostat inflaci pod kontrolu. Vláda by se sice měla zaměřit na to, aby ekonomika rostla rychleji, tyto ambice by se však měly do centra pozornosti dostat až později, řekl Carney.
Proti reformě se postavili i někteří vlivní členové vládní Konzervativní strany. Bývalí ministři Michael Gove a Grant Shapps už dříve ostře kritizovali snížení daní a obrovský státní dluh a naznačili, že budou v parlamentu hlasovat proti.
Ústup od plánu je „ponižujícím přiznáním porážky“ Trussové, napsal komentátor BBC Rob Watson. Pokus o prosazení může způsobit nevratné škody na důvěře ve vládu u voličů i na trzích, dodává.
„Nyní se soustředíme na budování ekonomiky s rychlým růstem, která financuje prvotřídní veřejné služby, zvyšuje mzdy a vytváří příležitosti v celé zemi,“ napsala na twitteru Trussová. Sdílela přitom i Kwartengův příspěvek.
