V mnoha částech světa se zároveň v letošním roce konají důležité volby, kvůli nimž se řešení dluhových potíží odsouvá. Politici je z velké části ignorují a nechtějí si znepřátelit své voliče v podobě zvýšení daní a snížení výdajů, tedy opatřeními, které jsou ke krocení dluhů nezbytné. Někteří státníci se dokonce nebojí dávat další rozhazovačné sliby, které by zároveň mohly vést i ke zvýšení inflace, píše CNN.
Mezinárodní měnový fond MMF minulý týden zopakoval své dlouhodobé varování, že chronické deficity v mnoha částech světa je třeba rychle řešit, a to včetně Spojených států amerických. I investoři již dlouho sdílejí znepokojení nad dlouhodobou dluhovou trajektorií amerických veřejných financí.
„Řešení amerického dluhu si vyžádá buď zvýšení daní, anebo snížení dávek. Mnozí politici ale nejsou ochotní mluvit o těžkých rozhodnutích, která však jsou za současné situace více než nutná,“ komentuje situaci v USA Karen Dynanová, bývalá hlavní ekonomka amerického ministerstva financí.
Obavy z důsledků vysokých dluhů rostou v posledních měsících také ve Francii, kde by výraznější roli na chodu státu mohla mít v budoucnu stále silnější krajní pravice, která opakovaně hovoří i o rozvolnění fiskální a rozpočtové politiky. Už nyní se ale země řadí k nejvíce zadluženým unijním ekonomikám. Případné prohlubování potíží by mohlo negativně dopadnout i na společnou měnu euro.
Náklady na obsluhu dluhu extrémně rostou
S nakumulovanými dluhy ale souvisí i náklady na jeho obsluhu. Ty v posledních letech rovněž celosvětově citelně vzrostly a státům kvůli tomu zbývá méně peněz na zajištění klíčových veřejných služeb. Jen v USA tamní federální vláda v tomto roce utratí za obsluhu dluhu 892 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 20 bilionů korun. To mimo jiné i kvůli zvýšeným úrokovým sazbám tamní centrální banky, která před lety tímto způsobem zasáhla proti vysoké inflaci.
„Dluh není zadarmo. V roce 2010 mnoho akademiků, politiků a centrálních bankéřů bylo toho názoru, že úrokové sazby budou už navždy blízko nuly. To bylo ale vždy mylné přesvědčení,“ říká profesor ekonomie na Harvardské univerzitě Kennenth Rogoff. Vyjadřuje svůj souhlas s tím, že země po celém světě se nevyhnou bolestivým změnám v hospodaření.
Dluh Spojených států má nadále stoupat
Experti varují, že v dalších deseti letech dosáhne dluh Spojených států amerických na 122 procent HDP. V roce 2054 by měl stoupnout dokonce až na 166 procent HDP. I proto ale vystává otázka, jaká výše dluhového zatížení je pro státy už příliš velká. Analytici podotýkají, že předem jasně stanovená úroveň neexistuje ani pro USA. Vše souvisí zejména s důvěrou trhu. Část ekonomů je však toho názoru, že zadlužení mezi 150 až 180 procenty HDP už je i pro americké hospodářství závažné.
Navzdory rostoucímu znepokojení z nakumulovaných dluhů ale Biden ani Trump neslibují před volbami fiskální disciplínu. Podobně je to i ve Velké Británii. Obrovské dluhy po celém světě nejsou tématem, které by voliče zajímalo. Přehlížejí jej. Pokusy o zvýšení daní se mnohde nesetkaly s pochopením. Třeba v Keni došlo až k celonárodním protestům, které si vyžádaly 39 obětí a tamní prezident nakonec rozhodl, že rozpočtové opatření nepodpoří.
