Skutečnosti zveřejněné po letním setkání Jiřího Fajta a Jiřího Balvína, při kterém bylo oficiálně stvrzeno jmenování a tedy nástup nového generálního ředitele Národní galerie (NG) k 1. lednu 2014, se nedají v normální demokratické společnosti jen tak odestát. Dejme tomu, že nálepka demokracie platí pro současný stav České republiky. Z toho ale nutně vyplývají jasná pravidla, mezi něž patří dodržování vzájemných dohod. Platí to však i na dnešním ministerstvu kultury v čele s ministrem v demisi?
Zdá se, že ne tak docela. Na počátku září totiž ministr kultury Jiří Balvín v přítomnosti Jiřího Fajta jednoznačně deklaroval, že se ihned začne věnovat sestavování garanční rady, která by měla řešit budoucí komunikaci mezi Národní galerií a ministerstvem kultury. „Nemá teď smysl říkat, zda ta rada bude mít tři, pět nebo třináct členů. S panem Fajtem máme své představy, které se shodují, ale mohou se ještě vyvinout,“ vysvětlil Balvín.
Je známo, že Jiří Fajt o zřízení tohoto orgánu usiloval již ve své tři roky staré zveřejněné koncepci, na jejímž základě byl ostatně na post ředitele NG vybrán. Proto logicky a kontinuálně vždy zdůrazňoval: „Počítám s touto radou jako s určitým překlenovacím institutem. Podobně jako již má takto koncipovanou radu v Národním divadle pan kolega Burian.“Namísto garanční rady slibované do konce roku 2013 se zcela nečekaně objevila jakási nová komise odborníků
Nyní se však namísto garanční rady slibované do konce roku 2013 zcela nečekaně objevila jakási nová komise odborníků, kterou si „najmenoval“ sám ministr kultury, nejspíše však bez toho, že by informoval jmenovaného generálního ředitele Jiřího Fajta. To, že se v politice pěkně za zády dějí různé podrazy, jejichž hybatelem bývají zlé úmysly, jsme mohli nedávno vidět na vlastní oči v přímém přenosu. Zdá se tedy, že je něco shnilého v našem politickém rybníčku, když se bezostyšně podobné praktiky nadále tak snadno a „beztrestně“ za zády hlavních aktérů praktikují.
Co lze vyčíst z obsazení komise
Ve své podstatě Balvínova komise není nestranná, ale navýsost stranická, čímž je zpochybněna její činnost již od samého počátku. Ostatně věcná bezradnost jejího zřizovatele vyplývá také z naprosto nejasného zadání úkolů pro její činnost. De jure jde o institut bez jakékoliv právní validity, neboť jediným zodpovědným za NG byl a je její statutární zástupce. Žádná rada tedy nemůže NG zadávat nějaké úkoly.
Pro zlepšení komunikace mezi ministerstvem a NG, potažmo veřejností, by měla být zřízena jako poradní sbor ministra Garanční rada NG o pěti členech, jak o ní dlouhodobě hovoří Jiří Fajt, s níž by statutár NG konzultoval strategické cíle a která by mohla tvořit základ pozdější správní rady NG, vzniklé po tolik žadoucí transformaci NG z příspěvkové na veřejnoprávní instituci.
Proč se několik týdnů před svým odchodem Jiří Balvín opět pouští do pochybných a lehce zpochybnitelných kroků, lze vyčíst spíše ze složení jeho komise odborníků, než předpokládat ministrův hluboký vhled do odborné problematiky Národní galerie, potažmo celé umělecké scény, a jeho snahu je systémově řešit. Kdo tedy v Balvínově dvanáctičlenné komisi zasedá?
Je to kukaččí vejce nasazené do hnízda Jiřímu Fajtovi ministrem v demisi Jiřím Balvínem krátce před jeho odchodem z politické scényBývalý ředitel Veletržního paláce z dob Milana Knížáka Tomáš Vlček, jenž se aktivně podílel na dnešním nevalném stavu NG, ze kterého se naše vrcholná instituce bude ještě dlouho vzpamatovávat. Jiří Patočka a František Drozen z katedry Art managementu Vysoké školy ekonomické, odborní pracovníci zabývající se obecně kulturou v regionálních městech, což je jistě zajímavé, nikdo však v souvislosti se současným uměním o nich neslyšel. Co asi tak vědí o NG? A kdo je Ondřej Hubáček, asistent kulturologie z etnologického institutu Univerzity Karlovy a jaká je jeho relevance ve vztahu k NG? Bohužel jsem o něm za posledních 15 let nic neslyšel ani nečetl žádný jeho odborný text.
Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy, a Lubomír Slavíček z Masarykovy univerzity v Brně, jehož pojí nadstandardní vztahy se současným pověřeným ředitelem NG Vítem Vlnasem, jsou sice již lidé takzvaně z oboru, i když – jak známo – dělali v nedávné minulosti vše proto, aby v NG zůstal zachován dnešní stav v čele s Vítem Vlnasem. To je člověk, který nese plnou zodpovědnost za absentující strategii rozvoje NG, a zásadně se tak podílel na neúspěchu a odvolání předchozího ředitele Vladimíra Rösela.
Dále je v komisi Michaela Ottová z Ústavu dějin umění FF UK, jejíž veřejně prezentované výroky ve věci jmenování Jiřího Fajta se zrovna nezakládaly na věcných argumentech a její motivace byla povýtce vedena podobným směrem jako u Slavíčka, s nímž navíc svou zákulisní aktivitu pilně koordinovala: zjevně si chce nejspíše udržet svůj dosavadní vliv na program NG, zvláště pokud jde o středověké umění.
Ladislav Kesner je „starý známý“ – člověk s muzeologickou erudicí a teoretickými znalostmi, které však nikdy nedokázal v praxi naplnit. Jeho osobní ambice a angažmá ve věci NG jsou léta dány obchodními zájmy, neboť jeho firma působí na poli muzejního poradenství a na tomto půdorysu jednoduše může vzniknout klasický střet zájmů. Proč v komisi sedí ředitel Západočeské galerie Roman Musil, jehož manželka je v NG od Knížákových dob, poslední rok dokonce na postu ředitelky Sbírky moderního a současného umění? V tomto případě jde o učebnicový střet zájmů. Přilehčující okolností by snad mohlo být jen to, kdyby chtěl tímto způsobem svou manželku kontrolovat…
Dalšího člena Vojtěcha Lahody, ředitele Ústavu dějin umění Akademie věd, si vážím jako nezpochybnitelného odborníka na klasickou modernu, netuším však, jak mohl přijmout členství v tak prapodivné komisi. Podobně nerozumím tomu, proč se nechal zlákat ředitel ostravského domu umění Jiří Jůza. No a Michael Zachař, ředitel pražských památkářů? Ani u něj jsem do dnešních dnů nezaznamenal jakýkoliv erudovaný zájem o činnost NG.
Účelová schválnost nebo něco jiného?
Na čí objednávku ale ministr Balvín koná? Jistě to není z jeho hlavy, neboť se zjevně v problematice muzeí a galerií příliš neorientujeSuma sumárum tento nesourodý, podivně amorfní spletenec několika osobností a místních „kamarádů kamarádů“ není nic jiného než účelová schválnost, je to kukaččí vejce nasazené do hnízda Jiřímu Fajtovi ministrem v demisi Jiřím Balvínem krátce před jeho (doufejme definitivním) odchodem z politické scény.
Na čí objednávku ale ministr Balvín koná? Jistě to není z jeho hlavy, neboť se zjevně v problematice muzeí a galerií příliš neorientuje. Radí mu snad někdejší Jandákův náměstek Stanislav Karabec, který byl už za ministra Václava Riedlbaucha mozkem ministerských kuloárových dealů? Není za touto okatou snahou zachovat v Národní galerii status quo třeba nějaká dohoda Balvínova kolegy ministra Františka Koníčka, jinak majitele aukčního domu s výtvarným uměním, se stávajícím vedením NG? Ke spolupráci s komerčními subjekty podnikajícími na uměleckém trhu ostatně NG v posledních letech prokázala značnou vstřícnost…
Nic nevíme a vše jsou pouhé dohady. Chci však věřit tomu, že nový a snad již konečně i příslušně erudovaný a systémově uvažující ministr kultury pochopí, že podobné účelové spletence škodí nejen NG, ale celé kultuře v Čechách – a podle publikovaných názorů relevantních politických stran to vypadá, že by se kultuře v Čechách mohlo skutečně začít blýskat na lepší časy!
