Výlety s vůní jahod. Navštivte Květnou zahradu v Kroměříži s Jahodovými kopečky nebo Jahodovou horu v Brdech

Máte to do Zábřehu daleko? Můžete prozkoumat třeba Brdy a vyšplhat na zřejmě nejvyšší Jahodovou horu v Česku. Svahy kopce s vrcholem v nadmořské výšce 726 metrů oddělují oblast Věšína a Bukové od Padrťských rybníků.

Dřív Jahodová hora patřila k tradičním brdským horolezeckým terénům, dnes je ale slézání skal na území celé chráněné krajinné oblasti zakázáno. Naopak úchvatným vyhlídkám do kotliny kolem Rožmitálu pod Třemšínem už nebrání vysoké stromy, o ty se postaral kůrovec.

Jahodová záhada Je to zvláštní, ale v gastronomických slavnostech jahody skoro nenajdete. Jahodové slavnosti se v minulosti pokusilo uspořádat několik měst, ale tradice většinou vzala zasvé po několika letech, když se jahody zkrátka neurodily. Větší úspěch mají borůvky, na které se i letos můžete vypravit na Borůvkobraní do jihočeských Borovan. Vyhlášené borůvkové slavnosti se konají příští víkend 13. a 14. července v areálu bývalého kláštera. Čekají vás borůvkové hody, řemeslný trh, bohatý program pro děti i dospělé, tvořivé dílny, soutěž v pojídání knedlíků, borůvkové živé sochy a další kejkle. Vstupenky se kupují na místě, program a další informace najdete na webu Borůvkobraní, stejně jako borůvkový receptář, tipy z borůvkové lékárny nebo borůvkové léčení a čarování.

Další Jahodové hory a vrchy najdete třeba jižně od Bouzova, východně od Rychnova nad Kněžnou anebo mezi Přešticemi a Holýšovem. Tím ale voňavé jahodové názvy nekončí: u Františkových Lázní máme Jahodový rybník, u Potštátu Jahodový důl, Jahodnice je jedna část Prahy a porůznu také objevíte několik Jahodníků a Jahodových studánek.

Jahodové kopečky

Nejkrásnější jahodový výlet vede do Kroměříže, a to do Květné zahrady. Říká se jí také Libosad, leží západně od centra města a v druhé polovině 17. století ji nechal vybudovat olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna.

Společně s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem byla v roce 1998 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Překrásný kousek zkrocené přírody mají na svědomí císařští architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Ti ve spolupráci s Antonínem Martinem Lublinským a pod vedením samotného biskupa vytvořili originální návrh zahradní kompozice, znázorňující tajemný labyrint světa.

A protože už tedy byla důležitá reklama a biskup se chtěl pochlubit, jakou krásu se mu u jeho letní rezidence povedlo vybudovat, povolal do Kroměříže topografa Georga Matthiase Vischera a grafika Justa van den Nypoorta.

Ti na třech desítkách mědirytin zachytili nejpůsobivější partie zahrady a také je doplnili stručným popisem. Pokud hledáte indicie, nakolik se během staletí Květná zahrada proměnila, nemůžete najít fundovanějšího průvodce.

Tak například dva Jahodové kopečky: symetrická, stejně vysoká a stejně široká návrší dnes ovíjejí spirálovitě stříhané živé ploty, ale kromě laviček a stromu na nich nic pozoruhodného včetně jahod nenajdete.

Dřív ovšem bývaly dva jahodové vršky „trojnásob rozdělené rybízovými keříky“ a na obou stály nahoře „pěkné, velké, vazbou zkrášlené letohrádky“. Návštěvníkům zahrady umožňovaly výhled do okolí: na rybníky, k rotundě a kolonádě a také na město a „residenční zámek, pevně a dobře stavěný“.

Nejkrásnější růže mají v Blatné. Poslední červnový víkend je jako stvořený pro návštěvu výstavy trnitých krásek

Bohužel po těch letohrádcích už nezbyla ani stopa, ale o kousek dál vás pobaví Králičí kopeček (provrtaný norami, v nichž skutečně žijí králíci), skleníky s exotickými rostlinami, geometricky upravené záhony, spousty soch, pstruží rybníčky, voliéra zvaná ptáčnice, 244 metrů dlouhá kolonáda s vyhlídkovou terasou na střeše, květnice a štěpnice, dvě bludiště a hlavně desítky metrů dlouhé zelené tunely ze sestříhaných stromů a keřů, v nichž se můžete dlouhé hodiny procházet, lelkovat nebo třeba odpočívat s knížkou.