Podle statistik mezinárodní organizace Amnesty International je Čína země s nejvyšším počtem
poprav na světě. V roce 2007 organizace zaznamenala 470 případů poprav, ale toto číslo nelze nijak doložit, protože statistiku popravených osob odmítají čínské úřady oficiálně zveřejňovat. Jiné zdroje uvádějí, že je každým rokem v Číně popraveno několik tisíc lidí. Čína ukládala trest také za nenásilné skutky, jakými byly korupce, zpronevěra nebo daňové podvody, v současnosti se snaží počty rozsudků smrti omezit pouze na velice závažné trestné činy.
Zvířecí symboly
Symbol Číny a zároveň ohrožených druhů zvířat – medvídci panda. Ve volné přírodě se vyskytují pouze v hornatých oblastech Číny a jejich počet nepřesahuje 1600 kusů. Čína svůj „zvířecí poklad“, se kterým se fotí turisté i významní státníci, opatruje jako oko v hlavě a má pro ně vyhrazené zvláštní rezervace. Panda však není jediným zvířetem charakterizujícím Čínu. V minulosti se těšili velké popularitě draci, kteří jsou spjati s čínskou mytologií a bývali odznakem císařské moci. Lidé je uctívali jako bohy. Byli považováni za hodná, přátelská a šťastná zvířata, která na sebe dokázala brát podobu lidí i jiných zvířat.
Nejlidnatější země
Nejlidnatější země světa, čítající přes 1,3 miliardy obyvatel, se snažila bojovat proti růstu populace politikou jednoho dítěte. To však zemi
přichystalo jenom další problémy – stárnutí populace
a zvýšení počtu narozených chlapců nad počtem narozených
dívek. Vzhledem k lepšímu postavení mužů ve společnosti
se totiž mnoho manželských párů snaží, aby byl jejich jediný potomek chlapec. Demografové varují před tím, že pro budoucí generace mladých mužů bude
nedostatek partnerek. Čína ze své mohutné populace těží i pozitiva. Vlastní obrovskou armádu a vláda vkládá mnoho
finančních prostředků k její modernizaci, což znepokojuje ostatní světové velmoci.
Bojová umění
Čína je kolébkou bojových umění, která se následně rozšířila do Koreje, Japonska nebo Vietnamu.
Tato tradice sahá až do hluboké minulosti, kdy je provozovali mniši v buddhistických a taoistických klášterech.
Bojová umění nesloužila pouze k sebeobraně, ale zejména k dosažení duševní a fyzické rovnováhy.
V dnešní době jsou různé druhy bojových umění oblíbenou náplní volného času, protože pomáhají pracujícím lidem odbourávat stres a navodit psychickou pohodu.
Vesmírné závody
Po Rusku a USA se Čína stala třetí zemí, která dokázala z vlastních prostředků vyslat na oběžnou dráhu člověka. Stalo se tak v roce 2003.
„Taikonaut“, jak jsou nazýváni čínští kosmonauté, Jang Li-wej tehdy strávil v lodi Šen-čou 5 na oběžné dráze 21,5 hodin. Druhý úspěšný let do vesmíru podnikla dvojice „taikonautů" v říjnu 2005. Čína hodlá v dobývání vesmíru pokračovat i v budoucnosti. Peking sní i o vyslání člověka na Měsíc a ve vzdálené budoucnosti možná i na Mars.
Konfucius a ti druzí
Čína není pouze zemí komunismu. Své místo zde mají i tradice filozofické a náboženské. Pochází odsud známý státník Konfucius, který je považován za prvního čínského filozofa. Šířil morální filosofii, která vycházela z náboženské úcty. Spolu s dalším filozofem Lao-c´ natrvalo poznamenal čínskou kulturu, politiku a náboženství. Hluboko do minulosti sahá také tradice hnutí Fa-lun-Kung, které se hlásí k myšlenkám pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Někteří ovšem toto hnutí považují spíše za sektu, čínské komunistické úřady pak Fa-lun-Kung potírají a jeho členy pronásledují.
„Čína“ na talíři
Čínská kuchyně je jednou z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších po celém světě. „Čínu“ můžeme ochutnat v mnoha zemích západní Evropy i v Americe, kam ji rozšířili početné komunity Číňanů, což ostatně platí i o České republice. Je ovšem pravdou, že jídla, která najdeme v čínské čtvrti Londýna nebo New Yorku, se zásadně liší od „originálu“, který se vaří v samotné Číně. Traduje se, že Číňané se v přípravě jídla neštítí ničeho a svoji „pestrou“ stravu vaří z netradičních surovin.
Komunistické dědictví
Nejslavnější a nejskloňovanější Číňan uplynulých padesáti let je bezpochyby vůdce komunistické revoluce Mao Ce-tung.
Několik desetiletí mu byly oddány miliony Číňanů. Ačkoli jeho politické kroky měly mnohdy katastrofální následky, jeho kult přetrvává i dlouho po jeho smrti. Vládnoucí komunisté si v Číně udržují stále pevné postavení, byť především v ekonomické oblasti toho z Maových šílených vizí příliš nezbylo.
Globální dílna
Čína patří k jednmu z největších světových exportérů, její výrobky masově zaplavují trhy po celém světě. Oblečení,
hodinky, hračky, elektronika. Na výrobcích všeho druhu lze nalézt nápis Made in China - a to platí i pro „tradiční“ místní suvenýry, jako je například malá Socha svobody zakoupená přímo v New Yorku. Značka, která se v zaběhnutých stereotypech stala symbolem ne příliš
kvalitních výrobků, je často skloňována v souvislosti s globalizací. V souvislosti s porušováním lidských
práv v Číně a antiglobalizačních tendencí někteří lidé výrobky „Made in China“ odmítají kupovat.
Monumentální stavby Číňany odnepaměti přitahovalo budování monumentálních staveb. Důkazem je starý systém opevnění táhnoucí se v délce tisíců kilometrů napříč severní Čínou - Velká čínská zeď. Základy stavby, která je jedním ze symbolů „říše středu“, vznikaly již od 7. století před n. l., zeď byla ale v dnešní podobě dokončena až počátkem 17. století. V roce 1987 byla zapsána na seznam UNESCO. Touha po realizaci megalomanských projektů neopustila Číňany ani v současnosti. Přehrada Tři soutěsky je největší vodní elektrárnou na světě. Její stavba byla dokončena v roce 2005, ale dosud nebyla uvedena do plného provozu. Kvůli stavbě přehrady muselo být přesídleno několik stovek měst a vesnic a více než milion lidí.
