PRAHA Církve se zřejmě již brzy dočkají odškodnění za majetek zabavený po roce 1948.
Vláda Mirka Topolánka (ODS) včera schválila plán, podle kterého bude kompenzace pro sedmnáct státem dotovaných církví činit dohromady 270 miliard korun. Záměr musí ještě posvětit obě komory parlamentu a prezident.
Podle Topolánka i dalších členů vlády je plán odškodnění pro obě strany výhodný. Stát má církvím podle harmonogramu v příštích 60 letech splácet částku 83 miliard korun úročenou 4,8 procenta. Další část odškodnění za křivdy komunistického režimu budou představovat naturální restituce. Dohromady církve dostanou zmíněných 270 miliard.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) je splátkový způsob kompenzací pro státní pokladu mnohem výhodnější než jednorázové vyplacení částky.
„Stát by musel vydat dluhopisy a ty pak splácet.
Pro stát by to byla neskonale dražší operace,“ uvedl Kalousek.
Na majetkovém a finančním vyrovnání se na konci roku dohodli zástupci vládní komise s představiteli všech sedmnácti státem dotovaných církví.
„Církve z řady svých požadavků ustoupily, uměli jsme se dohodnout,“ sdělil po včerejším zasedání vlády ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL), který byl členem vládní vyjednávací komise.
Vláda však zatím nemá zajištěny všechny hlasy koaličních poslanců. Způsob, jakým mají být církve odškodněny, se totiž některým členům ODS nelíbí.
„Cesta odškodnění a dokončení církevních restitucí je správná. Je však věc k diskusi, jestli byl zvolen optimální způsob,“ říká místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslava Němcová. Podle ní je šedesátiletá doba splátek s téměř pětiprocentním úrokem příliš velké sousto. „Nevím, jestli by nebylo efektivnější tu částku splácet kratší dobu. Za šedesát let to totiž budou splácet ještě naši vnuci a to je pro stát obrovský závazek. Na to ale musí odpovědět renomovaní ekonomové,“ řekla Němcová.
Arcibiskup Jan Graubner s tím nesouhlasí. „Jestli se někomu zdá domluvené procento úroků příliš vysoké, tak ať si spočítá, jakou inflaci máme právě v tomto měsíci, a zjistí, že už jsme v minusu,“ sdělil včera arcibiskup. Církvím se dohoda vesměs líbí, ačkoliv kardinál Miloslav Vlk již dříve řekl, že plán odškodnění je výhodnější spíše pro stát.
Součástí dohody o odškodnění je i to, že stát přestane církve po dvacetiletém přechodném období dotovat ze svého rozpočtu.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Nyní stát církvím na platy duchovních vyplácí asi miliardu korun ročně.
Podle vládou schválené dohody má tento model financování v příštích dvaceti letech zvolna dobíhat.
Vyplacená částka se však bude každoročně o pět procent snižovat. Dvacetileté přechodné období má církvím umožnit vyrovnat se s novou ekonomickou situací.
Pokud zákon, který s odškodněním pro církve počítá, projde, stát podle ministra Jehličky dlouhodobě ušetří.
Suma, kterou by v příštích desítkách let církvím především na platy duchovních dával, by totiž podle něj stále rostla.
Počet duchovních v Česku totiž jasně roste a předpokládá se také další nárůst registrovaných církví.
Církve se už dohodly, že finanční náhradu si rozdělí tak, že 83 procent připadne římskokatolické církvi, zbytek ostatním církvím a náboženským společnostem. „Jedná se o velkorysé gesto ze strany katolické církve, protože její poměr na komunisty uchváceném majetku byl vyšší,“ řekl Jehlička.
Právníci z UK: Na finanční kompenzace nemá nárok Podle deset let starého posudku odborníků z Právnické fakulty Univerzity Karlovy však církve na žádné vrácení majetku a finanční kompenzace nárok vlastně nemají.
Podle expertů církve neměly od roku 1781 žádný soukromý majetek. To, čím církve disponovaly, jim podle analýzy rakouský stát pouze zapůjčil s dovětkem, že pozemky a budovy musí být využity na veřejně prospěšnou činnost.
„Toto stanovisko je plně aktuální a na jeho obsahu nelze nic měnit,“ řekl serveru Aktuálně jeden z právníků Karlovy univerzity Jan Kudrna.
***
„Je věc k diskusi, jestli byl zvolen optimální způsob odškodnění,“ říká M. Němcová (ODS).
