BRNĚNSKÝ ÚHEL POHLEDU
Znáte ten vtip, jak se potkají tři kamarádi a přou se o to, kdo z nich je větší frajer? Nakonec vyhraje ten, který řekne, že jezdí po Brně na kole.
Kdo má rád adrenalinové sporty, může přijmout moji výzvu a projedeme se spolu na kole po Brně. K tomuto „výletu“ vyzývám hlavně zastupitele města Brna. Přilbu samozřejmě s sebou, ale protože ani ta už někdy nepomůže, doporučuji vám si předem sjednat kvalitní životní pojištění.
Výlet začíná: slalom mezi auty a kolejnicemi Ještě donedávna jsem bydlel v Černých Polích. Ráno jsem sedl na kolo a jel po Merhautově z kopce dolů. Dalo by se říci, že je to idylické ranní probouzení. Bylo by, nebýt toho, že člověk musí stále sledovat, zda nějaký ještě řádně neprobuzený řidič neotevře dveře od auta, což by pro cyklistu skončilo velmi nepříjemným pádem. Jedete totiž mezi kolejemi a zaparkovanými auty, kde není mnohdy žádné místo na manévry.
Koleje jsou ostatně postrachem všech cyklistů. A není to přitom tak, že nám silniční vyhláška říká, že v době mezi pátou a devatenáctou hodinou je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně tři a půl metru?
Merhautova končí, dál se jede ulicí Milady Horákové. V její spodní části by za normálních okolností bylo dost místa mezi zaparkovanými auty a kolejemi. Jen kdyby se neparkovalo ve dvou řadách. Není to naštěstí standardní situace, ale takřka každé ráno tam potkáte auto, jehož řidič si „jen“ odskočil někam něco zařídit. Pro cyklistu situace velmi špatně řešitelná. Když toto auto objíždí, tak na něj troubí kde kdo. Prostě jim překáží, těch aut je tu vážně moc.
Centrum je plné aut, ale cyklisté do něj téměř nesmějí Hurá, už jsme v centru. Ale ne, je po deváté hodině, takže až do sedmnácté hodiny do centra města nesmíme, vjezd cyklistů je tam v tuto dobu zakázán. A přitom je tomu v mnoha městech u nás, a o těch v zahraničí nemluvě, jinak. Cyklisty jako uživatele bezmotorové dopravy v centrech měst vítají. Nezabírají prostor, nehlučí, nesmrdí.
Ke změně by v Brně stačilo tak málo. Třeba mít městskou policii, která kontroluje správné parkování ve městě. Nebo povolit vjezd cyklistů do pěší zóny v centru města po celý den – za určitých podmínek, jako je maximální rychlost a vyznačení povoleného směru a s vymezením uzavřených ulic (například frekventovaná Česká) je to uskutečnitelné. Vjezd cyklistů do centra města je klíčovým krokem k odklonění cyklistů z malého městského okruhu, a tím ke zvýšení jejich bezpečnosti.
Cyklostezky není třeba budovat, stačí i dobrý nápad A jako poslední opatření uvedu vyznačení cyklostezek na nevyužitých chodnících. Takovým je například chodník na Jedovnické ulici vedoucí kolem spalovny. Cyklisté nyní musí jezdit po čtyřproudové silnici, kde kolem nich projíždí auta rychlostí osmdesát kilometrů za hodinu. Přitom chodník chodci nevyužívají a cyklisté po něm jedoucí jsou často pokutováni. Zpřístupněním vybraných chodníků i pro cyklisty se zvýší počet bezpečných komunikací v Brně. Nejde tedy jen o budování nových cyklostezek se vším všudy. Jde o bezpečné cesty pro cyklisty, které se dají mnohdy nabídnout i bez drahé výstavby, stačí mít dobrý nápad.
Cyklodoprava není úplně pro všechny, ale nárůst počtu jejích uživatelů přinese nám všem čistší město, více prostoru v ulicích a ulice pro lidi. To je ostatně zároveň heslem letošního Evropského týdne mobility. Škoda jen, že se k němu Brno také nepřihlásilo podepsáním charty, což by obnášelo mimo jiné pro jeden den zavřít jednu ulici pro veškerý motorový provoz a dát ji jen chodcům a cyklistům. Alespoň na jeden den v roce.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
O autorovi| MILOŠ HOTAŘ koordinátor kampaně Po Brně na kole bezpečně
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
