Írán volí novou hlavu státu - Země zažila nejtvrdší volební kampaň od pádu šáha
TEHERÁN/PRAHA „Připomíná mi to revoluční dny,“ zavzpomínal včera v Teheránu šedesátiletý řidič taxíku ve chvíli, kdy se ocitl v přeplněné ulici, kde právě vrcholilo vášnivé předvolební divadlo plné jásotu, výkřiků, ale i pískotu.
Symbolicky svými slovy vystihl to, že dnešní první kolo prezidentských voleb vyvolalo v posledních týdnech v Íránu takovou politickou horečku, jakou země naposledy zažila v roce 1979, kdy islámská revoluce smetla šáha.
Důvod je nasnadě. Současný ultrakonzervativní prezident Mahmúd Ahmadínežád za čtyři roky své vlády Írán dokonale rozdělil. Volby proto pomohou určit, zda bude Írán pokračovat v dosavadním kurzu, nebo zda se přece jen nevydá umírněnější cestou. Tu zosobňuje zejména premiér z 80. let Mír Hosejn Músáví. O hlasy voličů se však budou ucházet i další dva kandidáti, jejich šance se však zdají být spíše menší. Celý předvolební rej podle pozorovatelů připomínal karneval. I ve večerních hodinách se na ulicích objevovaly zástupy zejména mladých lidí. Zatímco Músávího tábor se odíval do zelené, přívrženci Ahmadínežáda mávali íránskými vlajkami. Auta navíc ozdobily portréty a předvolební nálepky. Noční život v Íránu je přitom tradičně omezený. Šance na vítězství obou hlavních kandidátů zůstávají otevřené. Ahmadínežád si ale znepřátelil zejména část mladé generace, která touží po větší otevřenosti vůči světu. „Půjdu volit jenom proto, že chci, aby zvítězil kdokoli jiný než Ahmadínežád,“ řekla studentka sociologie Mína Sedakatiová. Mnoha ženám zase vadilo, že se obnovily pravomoci speciální policie, která dohlíží na dodržování islámské morálky. „Jak se mám cítit bezpečně, když prezident toleruje zatýkání žen za to, co mají na sobě?“ posteskla si Sedakatiová. Zhoršující se ekonomika Íránci ale Ahmadínežádovi vyčítají především zhoršující se ekonomickou situaci. V poslední době totiž neustále roste nezaměstnanost a inflace se pohybuje kolem 20 procent. Ahmadínežáda, který má i tak na venkově a ve městech velkou podporu, však tyto výtky nenechaly v klidu. Své protivníky proto podle agentury AFP obvinil z toho, že používají „metody jako Hitler“, aby veřejnost obrátili proti němu. Vtelevizní debatě navíc některé politiky nařkl z korupce. Přestože v Íránu neexistují relevantní předvolební průzkumy, je možné konstatovat, že jednu silnou kartu Ahmadínežád v ruce má. Tou je podpora nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který pokračuje v protiamerické rétorice. (Prezident jako šéf vlády je na papíře dvojkou, ale prakticky má omezené pravomoci.) Naopak Músáví si během kampaně také postěžoval, že Ahmadínežádova zahraniční politika podkopala „důstojnost Íránu“. I přesto panují pochybnosti, že by Músáví v případě zvolení změnil postoj k spornému íránskému jadernému programu. Definitivně jasno však bude až po volbách. K vítězství přitom kandidát potřebuje získat více než 50 procent hlasů, pokud se tak nestane, bude se konat druhé kolo.
***
Prezidentští kandidáti
Ve volebním klání se představí čtyři uchazeči. Dva se řadí ke konzervativcům, dva patří spíše k umírněným. Mahmúd Ahmadínežád (52). Současný prezident je největší nadějí konzervativců. Domácími odpůrci z řad reformistů je kritizován za mizerné hospodářské výsledky a umlčování opozice včetně médií. Je zastáncem íránského jaderného programu. Tvrdou kritiku v zahraničí i doma sklidily jeho výroky popírající holokaust a právo na existenci Státu Izrael. Mír Hosein Músáví (67). Bývalý předseda vlády kandiduje za reformní křídlo. Podle komentátorů je nejlépe schopen předložit ucelený ekonomický program. V zahraniční politice zastává smířlivý tón k Západu. Zamýšlí pokračovat v jednáních se světovými velmocemi o kontroverzním íránském jaderném programu. Zastavení nukleárního programu ale odmítá. Mohsen Rezáí (54). Spoluzakladatel a velitel revolučních gard v letech 1980-88 je dalším uchazečem z konzervativních řad. O prezidentskou funkci se ucházel už v minulých volbách, před prvním kolem však odstoupil. I když jsou mu přisuzovány minimální naděje na zvolení, předpokládá se, že současnému prezidentovi ubere hlasy konzervativních voličů. Mahdí Karrúbí (72). Bývalý předseda parlamentu se hlásí k reformátorům. Hospodářský program postavil na tom, že chce každému plnoletému Íránci věnovat podíl na výdělcích z těžby a prodeje íránské ropy.
