* LN Generace architektů uvažovaly o tom, že zastaví Letenskou pláň. Které z těch plánů minulosti byly nejdivočejší?
Už za 1. světové války dělal architekt Antonín Balšánek z vlastní iniciativy projekt, jak by se dala zastavět Letenská pláň. Chtěl tam dokonce postavit celou čtvrť, kde by stály různé monumentální budovy. Z těchto jeho vizí je nejznámější průkop, respektive tunel pod Letnou. Ve 20. letech minulého století se vypsala architektonická soutěž a vypadalo to, že se na Letné postaví ministerské budovy. Další soutěž v roce 1946 byla vypsána na budovu parlamentu na pláni. Nic z toho se naštěstí nepostavilo.
* LN Proč naštěstí?
Letenská pláň by měla zůstat tak, jak je. Stejně je jediné zastavitelné místo to, kde má stát nová Národní knihovna, všechno ostatní je park, kde se stavět nedá. Z dnešního pohledu je to vlastně zvláštnost, že existuje taková volná plocha v centru města. Proto také architekt Ladislav Žák před lety v souvislosti s Letenskou plání prohlásil, že žádná architektura je někdy ta nejlepší architektura.
* LN Řada odborníků městu vytýká, že neexistuje celková urbanistická koncepce Letenské pláně. Je možné takové výtky nadále ignorovat?
Žádná vize nechybí. Celá ta soutěž je zbytečná. Nestavěl bych tam ani další muzea, přestože mají být na východním území, tedy na okraji Letenské pláně. Taková idea o vícero muzeích tu už byla za první republiky a nakonec z ní sešlo.
* LN A koncertní síň?
Proč?Vždyť by se nenaplnila. To je tak vždycky. Když se neví, coby, tak se pak vymýšlejí hlouposti.
