„Já panu náčelníkovi žádný soukromý Twitter (sociální síť X, pozn. red.) nezakázala. Naopak, naší snahou je komunikaci posílit a zefektivnit. Nás rezort má na sociálních sítích dvě platformy pojmenované Obrana Tweetuje a Armáda České republiky. A já prosím, ať pan náčelník komunikuje tam,“ řekla ministryně k mediálním výstupům šéfa armády Řehky.
Ten si totiž založil vlastní účet na síti X a následně se na sněmovním branném výboru vedla diskuse mimo jiné o tom, zda mu to Černochová zakázala. Ministryně to popřela. Cílem je podle ní obecně posílit komunikaci resortu, který provozuje na síti X účty armády a obrany.
Komunikují i Němci, Poláci a šéf NATO
Řehku vyzvala, aby skrze ně komunikoval. V zahraničí podle ministryně nejsou běžné soukromé účty armádních příslušníků. To ale není úplně pravda.
Například Wiesław Kukuła, náčelník Generálního štábu Polska, je na sítích aktivní. Komunikuje personální otázky, sdílí odkazy na výcvik v Polsku nebo třeba komentuje připomínky historických událostí.
To ludzie warunkują budowę i osiąganie zdolności bojowych. Mamy >200 tysięcy żołnierzy w czynnej służbie wojskowej. Równolegle uruchamiamy program zarządzania talentami i karierami. Kolejna dobra informacja -poprawia się retencja personelu. https://t.co/jaZfmvc2R6
Rovněž tak Andreas Marlow, zástupce šéfa německého Bundeswehru. Ten svůj účet označuje za soukromý a zejména sdílí reportáže z výcviků armády, ale třeba i testování nejnovější verze bojového vozidla pěchoty Puma S1.
Šéf Bundeswehru generál Alfons Mais je aktivní na Instagramu. Sledují ho tisíce fanoušků. Obrazově poukazuje na výcvik, historické události, návštěvy protějšků, ale i zahraniční nasazení na velitelstvích NATO. Na jiné platformě než na X komunikuje i francouzský šéf armády Pierre Schill. Používá profesní sociální síť Linkedin. Tam informoval například o své návštěvě vojenské akademie Sandhurst.
Končící nejvyšší představitel NATO Jens Stoltenberg používá sít X ke zdravicím svým kolegům, vyjadřování podpory Ukrajině, tvrdému odsuzování agrese Ruska či informacím o nadcházejících obranných summitech představitelů vlád a armád.
Excellent meeting with President @EmmanuelMacron in Paris to prepare the #NATOSummit in Washington. More support to Ukraine will be our most urgent task, as we also take steps to continue strengthening NATO’s deterrence and defence. As always, #France will play a key role. https://t.co/ZDTNl3pDBA
Pozadu ale nezůstává ani ministryně obrany Jana Černochová. Ta na síti X (na svém kanálu, nikoliv doporučených kanálech Obrana Tweetuje či Armáda České republiky) sdílí své zahraniční pracovní cesty, výsledky jednání s protějšky, informace o muniční iniciativě, či připomínky historických událostí, nebo výročí úmrtí vojáků na misích.
Černochová vyzvala k vystoupení z OSN
Ta se na svém účtu například také tvrdě vymezila vůči OSN a přijaté rezoluci v říjnu loňského roku, která vyzývá k humanitárnímu příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. „Stydím se za OSN. Dle mého názoru nemá ČR v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat. Vystupme,“ uvedla.
Premiér Petr Fiala v reakci uvedl, že rozhořčení ministryně obrany Černochové nad rezolucí chápe. Postoj vlády se ale nemění.
„Víte, že součástí OSN je Mezinárodní trestní soud, který vyšetřuje zločiny na Ukrajině? Ministr zahraničí USA řekl, že Izrael má právo na sebeobranu, ale způsob, jak to provede, je věcí nás všech. O tom bylo tohle hlasování, ne o podpoře terorismu. Nebylo by lépe vystoupit z vlády?“ reagoval na zmíněný post ministryně například Lubomír Zaorálek.
Vím, že je dnes významný den pro 🇨🇿 a chceme slavit naše 105 výročí republiky. Ale tímto se prostě nedá promlčet, promiňte mi to. Přesně před 3 týdny Hamas vyvraždil více než 1400 Izraelců, což je na jejich počet obyvatel více obětí, než zavraždila militantní islamistické… https://t.co/8LKPIpGbPj https://t.co/gd1hk8vdZU
Nastavení srozumitelné komunikace
Resort obrany plánuje v přístupu ke komunikacím změny. „Pokud má být resort ministerstva obrany, jehož je Armáda ČR součástí, moderní, důvěryhodnou institucí, je nutné směrem k veřejnosti komunikovat srozumitelně, koordinovaně a efektivně, ale zároveň chránit zaměstnance a vojáky,“ vysvětlila ředitelka odboru komunikace resortu Michaela Zacharová.
„Po svém nástupu do funkce ředitelky odboru komunikace ministerstva obrany, kdy jsem gestorem komunikace celého resortu, jsem si proto jako jednu ze svých priorit stanovila splatit dluh, který máme vůči aktualizaci interních předpisů, které jsou z roku 2005 a 2010, tak, aby odpovídaly moderní komunikaci a bezpečnostním standardům obdobných institucí nejen v České republice, ale také u našich zahraničních partnerů,“ dodává.
Zacharová dále dodala, že existovalo více než 120 účtů na sítích, spousta neaktualizovaných domén třetího řádu, které využívají především různé armádní jednotky v komunikaci s veřejností a bylo proto třeba přistoupit k optimalizaci a jejich redukci. Soukromé komunikace občanských zaměstnanců a vojáků, kteří dodrží pravidla, se prý ale změny nijak nedotknou.
Velitelské shromáždění české armády 2024. (21. února 2024)
„Zdůrazňuji, že plánovaná redukce se nebude, a ani nemůže, týkat soukromých účtů zaměstnanců a vojáků. V žádném případě tak není cílem omezovat právo zaměstnanců a vojáků na to, aby si na sociálních sítích založili soukromý účet. Cílem je stanovit jasná pravidla, podle kterých se v prostředí sociálních sítí mají zaměstnanci a vojáci resortu chovat. Veřejnost musí od první chvíle vědět, co je a co není osobní názor jednotlivce a rozeznat jej od oficiálního stanoviska instituce,“ vysvětlila šéfka odboru komunikace.
Jak se toto dotkne šéfa armády, není zřejmé, pravděpodobně bude, jak proklamovala ministryně, pro svá sdělení používat jen prověřené a schválené komunikační kanály.
Šéfka komunikace armády plukovnice Magdaléna Dvořáková se k tomu, jak se může případná změna v komunikaci odrazit na dalších PR aktivitách armády, ale také komunikaci vysoce postavených vojáků, odmítla vyjádřit. „Nebudeme komentovat,“ odvětila Dvořáková.
Velmi aktivním přispěvatelem na sítích je například šéf výsadkářů podplukovník Petr Matouš, šéf Velitelství informačních a kybernetických sil plukovník Ivo Zelinka, či například takzvaný stříbrný generál, tedy vrchní praporčík armády Peter Smik. Ten byl ale již za svá vyjadřování kázeňsky trestán.
Řehkův účet na síti X a jeho přístup, kdy sledující zdravil slovy „Nazdar bojovníci“, je populární u vojáků, ale i u mileniálů, potencionálních zájemců o službu v armádě.
Sám Řehka na přímý dotaz redakce ke sporu odmítl vyjádřit. „Nebudu to komentovat,“ uvedl. I přes kritiku Černochové a doporučení ministerstva i nadále sdílí informace o svém programu.
Prezident změny neplánuje
Někdejší náčelník generálního štábu Pavel řekl, že nynější situace se podobá té z ledna 2015, kdy při sporech s tehdejším ministrem obrany Martinem Stropnickým uvedl, že je připraven z čela armády odejít. Problémy podle něj pramení z toho, jak předpisy definují působnost ministra a náčelníka generálního štábu. „Armáda je řízena politicky, to je nezpochybnitelné. Vláda dává armádě zadání a směr, náčelník generálního štábu armádě velí. To vytváří prostor pro to, aby se pravomoci trochu překrývaly,“ uvedl Pavel v ČT.
V minulosti měl podle Pavla každý ministr obrany pokušení po určité době začít velet armádě. „Ministr tím, že resort řídí a má pod palcem finance, chce mít logicky přehled,“ dodal. Spory mohou vznikat, pokud si některá ze stran chce vymezit své pravomoci asertivněji, nemělo by se to ale stávat veřejnou věcí, doplnil Pavel.
Pavel v neděli v ČT řekl, že se všemi aktéry mluvil. „Shodli jsme se, že v aktuální bezpečnostní situaci si nemůžeme dovolit rozmíšky nad banalitami. Myslím si, že jsou si toho vědomi oba představitelé. Ani já, ani premiér nechceme žádné personální změny. Jsem přesvědčen, že jsou (Černochová a Řehka) schopní se domluvit. V tomto jsme na jedné lodi, jde nám o to, aby naše země měla co nejlépe zajištěnou obranyschopnost,“ uvedl. Není jediný důvod snižovat důvěryhodnost institucí, které se na tom podílejí, doplnil.
