Podzim se pomalu začíná přechylovat v zimu a ordinace lékařů se plní pokašlávajícími a posmrkávajícími pacienty. Fotbalisté a fanoušci Slavie se vrátili po utkání, které nelze pokládat za zcela vydařené, ze sychravého Londýna. Nejen výše uvedeným skupinám obyvatelstva se jistě hodí kapesník. Tedy, jak tento předmět definuje internetová encyklopedie Wikipedia, „čtvercový kus látky nebo papíru, používaný k čištění nosu“.
Kapesník lze ovšem, jak již bylo naznačeno, užívat třeba i k osoušení slz a k řadě dalších věcí. Například Martin Farný z Fakulty managementu a ekonomiky Vysokého učení technického v Brně, autor seminární práce: Použití metod tvůrčí práce - papírový kapesník, nachází desítky možností, jak může kapesník posloužit. Namátkou: jako toaletní papír, na podložení stolu, proti písku na poušti, jako membrána reproduktorů, jako vycpávka bot, jako vánoční ozdoba, lze jej také spálit a pak použít k psaní na zeď, může sloužit jako nouzový dopisní papír a na mnoho dalších způsobů.
Většina uvedených možností se samozřejmě týká především kapesníku papírového, což je vynález ryze moderní, a konzervativně založení jedinci se, alespoň v případech méně invenčního způsobu užití, drží starého dobrého kapesníku látkového. Volba mezi papírem a textilií není rozhodně nijak jednoduché rozhodnutí. Z internetové diskuse na toto téma i ze soukromého šetření autora těchto řádek se zdá, že se jedná doslova o genderový problém. Zatímco mezi příznivci papíru jsou zastoupena obě pohlaví s mírnou převahou toho hezčího, vyhraněnými zastánci textilní tradice jsou prakticky výhradně muži. Škála argumentů na obou stranách je poměrně široká - od ryze praktických (textilní kapesníky se musejí prát) přes estetické (papírový se může během akce protrhnout, textilní dělá nepěknou bouli v kapse vypasovaných kalhot) až po globální (používání papírových škodí životnímu prostředí).
Stranou diskuse bohužel zůstal kapesník v pilulce. Jeho použití je jednoduché na speciálně slisovanou hmotu se nakape trochu vody a pilulku lze rozložit do podoby běžného papírového kapesníku. Sadu 96 pilulek lze například na internetové adrese www.minitissue.com objednat za pouhých 12,95 dolaru. No, nekupte to!
Na rozdíl od podobných výstřelků představuje klasický kapesník přeci jen jistou kulturně-historickou hodnotu. Jeho používání je zaznamenáno již ve starém Římě, kde představoval dokonce luxusní módní doplněk. Nosil se viditelně uložený v záhybech roucha nebo na ňadrech a byl znakem urozenosti. V renesanci potom slouží rovněž jako ceněný dárek. V roce 1534 se v inventáři Erasma Rotterdamského našlo 53 většinou bohatě zdobených kapesníků.
Obecného rozšíření se kapesník dočkal až v 18. století a nemalou měrou k němu přispělo hojné užívání šňupavého tabáku. První český kapesník byl zřejmě vyroben v okolí Jilemnice ve druhé polovině 19. století.
Svou hodnotu neztratil kapesník zjevně ani dnes. Třeba položka „kapesník s výšivkou - ryba“ se objevuje i v internetové aukci. Vyvolávací cena je sice pouhých 70 korun, ale vzhledem k nemalé obci sběratelů může během dražby i výrazně stoupnout.
Pravděpodobně vůbec největší hodnotu má kapesník na Ostrově svobody. Podle Britských listů byl na Kubě letos odsouzen na dva roky vězení, následné dva roky nucených prací a další dva roky policejního dohledu Albert Santiago du Bouchet Hernandez z tiskové kanceláře Havana Press. Jeho zločin byl skutečně strašný. Policie jej obvinila, že ukradl kapesník Marii Encarnacio Gonzalez Guerrové, revoluční bojovnici a bývalé představitelce hnutí 26. července. Pravda, přitěžující okolností zřejmě bylo, že se na kapesník v roce 1957 soudružce Guerrové podepsal sám Fidel Castro.
