Italské komunální volby se původně měly konat již v květnu, kvůli epidemii nového typu koronaviru však byly odloženy na pozdější termín. Komplikovaný volební systém mimo jiné znamená, že hlasovat se bude jen v menší části země. Regiony se zvláštním statutem, například Sardinie či Sicílie, budou volit až o týden později. Noví starostové a zastupitelé získají mandát na pět let.
Konec první starostky
Prakticky jistá se zdá být změna na starostenském postu v metropoli Římě. Historicky první starostka Virginia Raggiová, zvolená v roce 2016 s podporou levicově populistického Hnutí pěti hvězd (M5S), sice na začátku svého mandátu mnohé zaujala atraktivním zjevem i mládím (nyní jí je 43 let), s politickým výkonem to ale bylo horší. Raggiová si nedokázala poradit s desítky let se táhnoucími chronickými problémy, které „Věčné město“ sužují, jako je váznoucí svoz odpadků, mizerná městská doprava či pouliční kriminalita.
Její matku zabila mafie, teď se Clementeová chce stát starostkou Neapole. Pomáhá jí i syn bývalého bosse |
Ve vnímání kvality života v italských městech se Řím za Raggiové mandátu propadal až téměř na samé dno, a tomu nyní odpovídají i mizivé šance stávající starostky na znovuzvolení. Poslední průzkumy provedené před začátkem čtrnáctidenního moratoria před datem voleb Raggiové přisoudily sotva 20 procent přízně, což by nestačilo ani na postup do druhého kola. To se koná v případě, že žádný z kandidátů nepřekročí padesátiprocentní hranici.
Největší šanci vystřídat Raggiovou má zkušený politik Roberto Gualtieri, někdejší ministr financí celostátní vlády a člen středolevé Demokratické strany. Na čele průzkumů je v Římě sice pravicový kandidát Enrico Michetti, v očekávaném druhém kole jej však Gualtieri má velkou šanci „přeskočit“.
Také v Miláně, centru hospodářsky nejsilnější oblasti Itálie, zřejmě zůstane na radnici umírněná levice – navzdory tomu, že Lombardie jako celek volí spíše doprava. Pokud předpovědi vyjdou, na rozdíl od Říma se to obejde bez střídání na nejvyšším postu. Současný starosta Giuseppe Sala je na nejlepší cestě obhájit post již v prvním kole, podporují jej zejména liberálně orientovaní, mladší voliči. „Milán se musí i nadále posouvat směrem k zelenému, propojenému městu se silným internacionálním prvkem,“ nastínil Sala ve volební kampani svoji vizi na následujících pět let.
Pravice poměří síly
V žádné jiné politické straně nebudou sledovat výkon svých kandidátů s větším napětím než v táboře krajně pravicové Ligy (Lega) vedené charismatickým Matteem Salvinim. Ten má v poslední době starosti: zatímco před rokem se jeho strana na celostátní úrovni těšila zdaleka největší přízni voličů, nyní Salvini čelí tvrdé, rovněž krajně pravicové konkurenci v podobě Bratří Itálie (FdI) vedené Giorgiou Meloniovou.
Bratři Itálie nejsou na rozdíl od Ligy součástí stávající celostátní vlády – široké koalice pod premiérem Matteem Draghim. A podle italských politologů je to právě tato „antisystémová zásadovost“, která Meloniové přivádí voliče. Mnozí z nich přebíhají právě od Ligy.
Matteu Salvinimu a jeho komunálním kandidátům zjevně uškodila i nedávná aféra Lucy Morisiho, vlivného mága sociálních sítí, který měl značný podíl na vzestupu Ligy. Morisi čelí vážnému obvinění ze zapletení do organizovaného byznysu s drogami, kvůli němuž před pár dny rezignoval. „Je to bolestný okamžik mého života. Zklamal jsem,“ řekl před svým odstoupením s nečekanou upřímností Morisi.
Podle Salviniho se nyní „Liga těší na to, že převezme radnice i v některých tradičně levicových baštách“. Realita ovšem může být odlišná. V případě, že kandidáti Ligy neuspějí, bude jasné, že s pozicí Ligy jako hegemona na italské pravici je přinejmenším dočasně konec.
