Čtvrtek 4. července 2024, svátek má Prokop
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Bankéř s licencí na taekwondo

Česko

Ještě během vysokoškolských studií na fakultě sociálních věd v Praze začal na částečný úvazek učit tělocvik na soukromém gymnáziu. „Byla to spíš zábava, učil jsem tři nebo čtyři hodiny týdně. Mám trenérskou licenci na bojová umění, cvičil jsem taekwondo a ve škole jsem to zužitkoval,“ usmívá se Jan Kubín, výkonný ředitel a člen představenstva Raiffeisenbank.

K manažerské práci se Jan Kubín dostal jednoduchou úvahou, že jenom sport ho neuživí. „Byť jsem měl dobré výsledky, na obživu to nebylo.“ Po dokončení fakulty si proto dopřál ještě postgraduální studium na univerzitě v německé Kostnici a jako první práci po škole si našel místo konzultanta v mezinárodní poradenské společnosti McKinsey and Company, pro kterou pak pracoval přes pět let v osmi zemích světa. „Pojila se s tím hromada cestování. Začal jsem v Praze, druhý rok jsem odcestoval na jednoroční transfer do Kanady, a když jsem se pak vrátil do Evropy, pokračoval jsem v práci na projektech v okolních zemích i dál. Dělal jsem v Rakousku, na Slovensku, ale také v Litvě nebo ve Spojených arabských emirátech.“

Protože do firmy nastoupil těsně po škole, začínal jako konzultant se všeobecným zaměřením, ale postupně se začal specializovat na finanční instituce. „Věnoval jsem se tématům jako snižování nákladů v bankách, expanzivní strategie nebo implementace kreditních karet. S tím pak můžete vyrazit do různých zemí a dávat kvalifikované rady, byť jejich kultura i pravidla chování a fungování společnosti jsou odlišné. V Dubaji jsem dělal na rozjezdu asset managementu, tedy správy aktiv pro bohaté klienty a musel jsem brát v potaz jak odlišné chování manažerů, tak jejich klientů. Věděl jsem, jak projekt a jednání vést, ale musel jsem počítat i se zvláštnostmi místního trhu a nechat místní experty designovat klientům produkt na míru.“ Co budu dělat, je na mně Do Raiffeisenbank nastupoval v roce 2004 do funkce finančního ředitele, pro kterou si jej vybral tehdejší generální ředitel banky. „Znal mou konzultantskou práci a spoléhal na to, že bance dodám strukturované uvažování a schopnost řešení problémů a že postavím takový finanční plán, abychom rostli a současně měli ohlídané všechny vlivy na chod banky,“ přejde Kubín do manažerské češtiny v okamžiku, kdy přijde řeč na jeho současnou práci. Pak připustí, že v nové práci se musel učit řízení lidí, protože to je oblast, která u konzultantské práce není to hlavní. Zato si jej získal fakt, že záleží na něm, jak si nastaví svůj pracovní den, co bude dělat a jakým projektům se bude věnovat, což podle něj platilo tehdy i dnes, kdy pracuje jako výkonný ředitel. „Mou zodpovědností je vymýšlet, co by banka měla dělat, aby dosahovala ještě lepších výsledků, a realizovat to pak v praxi. Je to dostatečně tvůrčí, aby mě to bavilo, a navíc tu mám kolektiv lidí, se kterými se dobře pracuje.“

Do funkce výkonného ředitele postoupil Kubín v roce 2007 a v tu dobu také přišel jeho nejtěžší manažerský úkol, když se Raiffeisenbank spojovala s eBankou. „Museli jsme spojit dva řádově stejně velké finanční ústavy a ošetřit všechny aspekty, od organizační struktury přes obsazení manažerských pozic a motivační systém až po propojení IT systémů. To byl nejkomplexnější projekt, jaký si vůbec umím představit.“ Krizi jsme čekali Krátce poté, co k propojení obou bank došlo, začalo být rovněž jednoznačně patrné, že českému trhu se nevyhne ekonomická krize a že slova o České republice coby ostrůvku stability nemají reálný podklad. Kubín však hodnotí rok 2009 jako pro banku překvapivě dobrý, hlavně prý proto, že se na něj předem připravila. „Počítali jsme s tím, že budeme muset čelit krizi, která se v bankovním sektoru projevuje poklesem poptávky, menším prodejem produktů, nižšími výnosy, a naopak zvýšeným množstvím špatných úvěrů. Už od začátku loňského roku jsme proto začali razantně šetřit náklady, brali jsme to jako preventivní opatření proti velké rýmě. Banka omezila služební cesty, zaměstnanecké akce, šetří se také na nájmech, provozu autoparku nebo dodavatelských službách. Nepropouštěli jsme však masově zaměstnance ani jsme nesnižovali mzdy či náklady na vzdělávání. A hodně jsme naopak investovali do procesu vymáhání špatných úvěrů. Tato opatření zabrala, díky nim nám i loni dále rostl zisk.“

Vymáhání špatných úvěrů se podle Kubína liší v segmentu privátní a korporátní klientely (v prvním případě jsou klienty fyzické osoby, v druhém případě firmy). „V privátní oblasti musíte ihned poté, co se ukáže, že někdo přestal splácet, nasadit všechny komunikační páky, jako telefonní i SMS upomínky, odeslat upozornění, že klient neplní své závazky vůči bance a že mu z toho plynou sankce. V době krize se množství nesplácených úvěrů zvyšuje a banka na to musí reagovat.“

Takže pokud někdo ztratí z důvodu krize práci a opozdí se kvůli tomu se splátkami, pošle na něj banka okamžitě exekutora? Podle Kubína naopak. „Když taková situace nastane, není prvním řešením prodat klientovi dům nad hlavou, ale zkusit najít dohodu, zvlášť pokud zákazník ukáže ochotu spolupracovat. Můžeme se bavit o rozložení splátek na delší období a podobně. Podstatná je vůle klienta svůj závazek vůči bance dodržet, a ne využít zhoršené ekonomické situace a vyhnout se splácení úvěru výmluvou nebo podvodem. V takovém případě naopak banka postupuje co nejrazantněji, včetně předání úvěrů od neplatičů externím agenturám či právním kancelářím, které vedou za banku následný soudní spor. Takové případy tvoří ale jen jednotky procent úvěrů.“

V případě firem jsou podobné situace podle Kubína ještě řidší, situace je zde ale složitější o to, že i u jednotlivého úvěru běží o desítky až stovky milionů korun. „Celá oblast vymáhání je dlouhodobý proces jednání s klienty a vymýšlení takové finanční struktury, která umožní, aby banky získaly zpět své vklady - jde třeba o prodej aktiv podniku další straně nebo o přefinancování firmy, pokud je naděje, že se znovu rozjede. Opět platí, že je-li na straně klienta vůle k řešení, tak je dohoda možná, banka je flexibilní. Pokud taková vůle není, nastupuje bez diskuse právní cesta, banka musí udělat vše pro to, aby z úvěru zachránila, co se dá.“ Úspěchy zapijeme Většinu pracovního času tráví Jan Kubín v pražské centrále Raiffeisenbank, ale protože pod něj spadají i další útvary v Teplicích a v Olomouci, zhruba jednou za čtrnáct dní vyjíždí na služební cesty do terénu. Svůj manažerský tým si podle svých slov za poslední dva roky zhruba z poloviny obměnil, přičemž sázel převážně na lidi z banky. „Jsem rád, když se podaří obsadit významnou manažerskou pozici někým, kdo v bance vyrostl. Dnes máme mezi sebou hodně neformální vztahy. Je super, když lidi dělají svou práci dobře a úspěchy spolu potom můžeme zapít. Chodit do práce mě pak vážně baví.“

***

Dotazník

Jan Kubín

Rodina: „Jsem svobodný, mám

přítelkyni.“

Auto: BMW

Oblíbená hudba: Rock

Volný čas: „V létě golf, v zimě

hokej. Taekwondo už ne. Dělat to

tak intenzivně jako dřív už není

možné a jenom rekreačně se mi ho

dělat nechce.“

Oblíbená dovolená: „Týdenní

pobyt v golfovém resortu někde

v teple v době, kdy v Čechách je už

nebo ještě zima.“

Autor:

CEBYT Krkonoše s.r.o.
Administrativní správce nemovitosti

CEBYT Krkonoše s.r.o.
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 30 000 - 50 000 Kč