Půjčky na školné by totiž bankovním domům přihrály nové klienty z řad vysokoškolských studentů, kteří patří mezi nejperspektivnější jedince kvůli budoucím vyšším příjmům.
„Možnost zapojit se do systému financování školného vnímáme jako velmi zajímavou příležitost. Otázka poskytnutí výhodnějších úrokových sazeb na tyto účely je vázána především na to, jaký model bude státem zvolen – tedy zda bude stát nějakou formou úvěry garantovat či dotovat. Ale i pokud ne, jsme přesvědčeni, že bychom metody financování těchto potřeb dokázali najít. Například přes zapojení rodičů samotného studenta,“ uvedl například Petr Hutla, člen představenstva ČSOB.
Současně ale banka dodává, že zatím je ohledně školného jen velmi málo informací na to, aby dokázala být konkrétnější. A podobně reagují i další bankovní domy.
Všechny ale v poskytování půjček na školné vidí zajímavou příležitost. Důvodem je i skutečnost, že půjčky na studium, které některé banky poskytují již několik let, lidé až tolik nevyužívají.
Kupříkladu Poštovní spořitelna poskytování svého úvěru na vzdělávání kvůli nízkému zájmu klientů od letošního července dokonce pozastavila. Půjčky na studium (studentské úvěry) jsou produktem, který v Česku nemá velkou tradici. Bankéři zde řeší dilema, kdy na jedné straně chtějí nastavit atraktivnější podmínky pro klienty, současně ale nemohou „stavidla zase tolik uvolnit“ a jít do velkého úvěrového rizika.
Výsledkem je, že zájem o tyto půjčky není nikterak oslnivý. Zatímco například na standardních spotřebitelských úvěrech banky ročně rozpůjčují miliardy korun, v případě studentských půjček se jedná o desítky, maximálně stovky milionů korun. Například Komerční banka na konci prvního čtvrtletí letošního roku evidovala studentské úvěry v celkovém objemu 484 milionů korun.
