Ať ale dopadne grilování kandidátů jakkoli, europoslanci mají jedinou možnost: schválit či neschválit celou Evropskou komisi. Lidově řečeno: hodit Josému Barrosovi celý jeho tým na hlavu, nebo mu vyslovit důvěru jako celku. Všichni známe europoslance, přinejmenším ty nejeurofanatičtější. A jistě si dovedeme představit, že Vladimír Špidla to bude mít při grilování snazší než kterýkoli jiný kandidát. Takže ho česká vláda navrhne jenom kvůli tomu?
Zní to, jako by se Jan Fischer bál dalšího průšvihu (po zpackaném předsednictví a průtazích s ratifikací Lisabonské smlouvy). Tentokrát asi nehrozí faux pas, které v Bruselu onehdy způsobil Miloš Kužvart se svým „I am very optimistic“. Možná spíše panují obavy, aby český kandidát neohrozil průchodnost celého týmu. Zvláště v situaci, kdy si řada eurofanatiků myslí, že by Češi svého komisaře v Bruselu vůbec neměli mít. Jako trest za Václava Klause.
Anebo jde o to „správně“ vybrat kandidáta, který bude přesně pasovat do již upečené politické intriky již ugrilovaného Barrosa? Jakože: navrhněte, koho chcete, ale potřebuju x socialistů a y pravičáků už mám.
Z politologického hlediska je sestavování Evropské komise podle stávajícího systému přinejmenším podivné. Je to jako kdyby 27 politických stran sestavovalo vládní koalici, která by měla získat důvěru parlamentu složeného z velké části z jiných politických stran.
Nedávno někdo přišel s nápadem, aby vlády navrhovaly designovanému předsedovi eurokomise po dvou kandidátech (myšleno asi: jednoho levičáka a jednoho pravičáka). A on by si pak vybral podle toho, jaké složení týmu se mu politicky hodí. Nezdá se vám to úplně šílené? Avíte, kolik bude mít EU po Lisabonu prezidentů? Přinejmenším čtyři. Anglicky je totiž i předseda Evropské komise „president“. Předseda europarlamentu je druhý „president“. Premiér předsednické země je „president“ Rady EU. Po Lisabonu přibude stálý „president“ Evropské rady.
A teď pozor! „President“ eurokomise je Barroso, „president“ europarlamentu je Buzek, vážným kandidátem na „presidenta“ Evropské rady je Blair. A „ministrem zahraničí“ EU možná bude Bildt.
Všechna jména začínají na B. Milovníky konspiračních teorií nikdo nepřesvědčí, že to je náhoda. Eurovláda čtyř B by ale byla velmi překvapivá. Nikdo z nich totiž prokazatelně není Francouz.
Tečka.
O autorovi| PETR ZAVADIL, zástupce šéfredaktora LN
