Vládní politici jsou proti kácení alejí podél silnic. To je dobrá zpráva hlavně pro ty, kteří nevidí v silnicích jen nejrychlejší spojnici místa A s místem B, ale i pevnou složku obrazu krajiny. Na odkladu zkázy tohoto obrazu se teď shodli Petr Bendl s Martinem Bursíkem, dva muži, které bychom jinak našli na společné lodi jen těžko.
Jen jedna věc tady vrtá hlavou. Došlo vůbec vládě jako celku, že celý projekt plošného kácení alejí je politicky nepopulární? Otazník je tu na místě. Pokud by totiž vláda tu nepopularitu zjistila, mohla ji přece využít – a proti likvidaci alejí jasně vystupovat. Takhle to spíše vypadá, jako by ustupovala tlaku veřejnosti a zeleného ministerstva.
Proč je vůbec kácení neoblíbené? Protože lidé měří fotosyntézu a vědí, kolik kyslíku ty stromy vyrobí? Protože si spočítali, kolik ptáků na nich hnízdí? Ne, nehledejte tu vysokou vědu. Prostě proto, že aleje se jim líbí. Jenže místo toho, aby se politici drželi tohoto selského poznatku, ve svém prohlášení vysokou vědu karikují.
„Ministerstva dopravy a životního prostředí zhotoví mapu silničních stromořadí, ve které zohlední všechny funkce stromů.“ Tak mluví politici Bendlova typu. Jistě, stromy mají v přírodě i životě mnoho funkcí. Vedle té, že jako aleje tvoří kostru krajiny, ovšem třeba i tu, že se na nich věší sebevrazi.
Čtěte „Aleje se kácet...“ na str. 4
