Bezdomovci se vyhýbají sídlištím

„Mapu jsme zpracovali ve spolupráci s městskými částmi. Každá má svého koordinátora pro bezdomovectví, a ten nejlépe ví, kde se v jeho čtvrti lidé bez domova zdržují,“ uvedl radní pro sociální věci Jiří Janeček. V mapě je podle něj zanesena zhruba tisícovka z celkem asi tří tisíc pražských bezdomovců. „Mapa zaznamenává ty bezdomovce, kteří trvale žijí na jednom konkrétním místě a nikam jinam nechodí, nenavštěvují žádná střediska, jako je Naděje a podobně,“ vysvětlil Janeček.

Kde žijí pražští bezdomovci

Magistrát hlavního města zpracoval mapu lokalit, kde se združují bezdomovci. Jde nejčastěji o lesoparky, zahrádkářské kolonie, okolí nádraží nebo opuštěné budovy. Mapa bere v potaz asi tisícovku lidí bez domova, kteří nenavštěvují humanitární centra a zdržují se stále na jednom místě. centrum města – 109 bezdomovců (př. Hlavní nádraží, Střelecký ostrov) Praha 5 – 170 bezdomovců (Radlice, Barandov, Hlubočepy) Praha 7 – 40 bezdomovců (Holešovice, Libeň) Nusle – 35 bezdomovců Hrdlořezy – 36 bezdomovců Praha 3 – 30 bezdomovců (Nákladové nádraží Žižkov) Praha 13 – 50 bezdomovců Jižní město – 75 bezdomovců Prosek – 66 bezdomovců Hloubětín a Č. Most – 66 bezdomovců

Podle mapy bezdomovci nevyhledávají sídliště nebo běžnou bytovou zástavbu. Přežívají často mimo ruch hlavního města, v lesoparcích nebo opuštěných stavbách a budovách. Sídlí například v Modřanské rokli nebo v Šáreckém údolí, oblíbeným místem je pro lidi bez domova chátrající a málo využívaná zahrádkářská osada v Hrdlořezích nebo neobydlené domy mezi Radlicemi a Hlubočepy. Tradičními místy, kam se bezdomovci rádi stahují, jsou také nádraží, tradičně Hlavní, ale také smíchovské nebo Nákladové nádraží na Žižkově. Útočištěm jsou bezdomovcům také opuštěné drážní domky podél tratí, například mezi Zbraslaví a Smíchovem.

Podle radního Janečka se mapa stane vodítkem pro další kroky, které hodlá magistrát učinit, aby vyřešil problémy s bezdomovci. „Budeme vědět, kam poslat kolik lidí a jaké vybavení při sčítání bezdomovců a při uskutečňování projektu na jejich návrat do společnosti,“ upřesnil Janeček.

Město hodlá pořídit autobus, který vybaví lékařskými potřebami včetně rentgenu. Bezdomovci v něm budou moci projít celkovým vyšetřením zdravotního stavu. Zároveň podepíšou smlouvu o sociální péči a pomoci.

Aby bezdomovce město do lékařského autobusu přilákalo, hodlá jim vydávat například stravenky. Potíže nebude podle Janečka znamenat ani fakt, že velká část lidí bez domova nemá doklady a nemůže prokázat svou totožnost. „Autobus bude vybaven kamerou, která dokáže spolehlivě zaznamenat rysy obličeje. Takové údaje se pak uloží do databáze a ta bude suplovat doklady. Počítač pozná, pokud by některý bezdomovec chtěl kvůli stravence přijít víckrát,“ popsal radní s tím, že mnohé technologie získá město od různých sponzorů zdarma. Město chce při sčítání bezdomovců mimo jiné zjistit, odkud do Prahy přišli, kolik je mezi nimi cizinců nebo jaké jsou národnosti. První sčítání bezdomovců se uskutečnilo v Praze začátkem roku 2004. Tehdy pracovníci humanitárních organizací napočítali zhruba 3100 lidí bez domova, některé odhady ale v současnosti mluví až o pěti tisících bezdomovců. Z toho je 86 procent mužů.

Starostové městských částí se už před časem shodli, že o bezdomovce by se měla starat i jiná města. Do Prahy se stahují lidé v nouzi z celého Česka, protože zde mají nejlepší podmínky pro život. „Praha se o bezdomovce postará, ale ostatní regiony by měly spolupracovat ať už finančně, nebo vytvářením ubytovacích zařízení a podmínek pro návrat bezdomovců do běžného života,“ uvedl starosta první městské části Petr Hejma s tím, že hlavní město by chtělo přimět ostatní regiony k solidárnosti.

Magistrát hodlá ve své koncepci bezdomovectví zohlednit i to, zda člověk bez domova usiluje o návrat do běžného života a snaží se najít práci, či nikoliv.