Na evropském trhu se objevily nebezpečné psací potřeby, make-upy, dětské laky na nehty, většinou vyrobené v Číně, ale také ve Francii, Hongkongu či v úplně neznámé zemi, kterou se nepodařilo identifikovat.
Počet podobných nálezů mezi výrobky určenými dětem rok od roku stoupá a Evropa zatím nenalezla prostředky, jak zabránit, aby se takové věci ohrožující zdraví dostávaly i nadále na její trh. Ponechme stranou to, zda a na co potřebuje čtyřletá holčička make-up a lak na nehty. Byť si osobně myslím, že takové věci patří do věkové kategorie minimálně o stupeň výš, faktem zůstává, že takové výrobky na trhu jsou a měly by být, stejně jako ty ostatní, bezpečné.
Co dělat? Nekupovat věci z Číny a Hongkongu? To je samozřejmě možnost, ale za nějakou dobu nás stejně tyto výrobky zaplaví do té míry, že nebudeme mít prostě jinou volbu, protože nic jiného na trhu nebude. Takže myšlenka sice dobrá, ale obtížně realizovatelná. Pak už nezbývá nic jiného než buď donutit Číňany, aby dodržovali evropské bezpečnostní předpisy, nebo nastavit kontrolní systém tak, aby nic škodlivého na trh neproniklo. Číňany už několik let Evropská unie nutí ke zlepšení, a byť existuje řada různých prohlášení, jak se čínští výrobci snaží dodržovat pravidla, která platí v Evropské unii, podle statistiky to vypadá, že skutek utek.
Peking sice na konci loňského roku zakázal například vývoz hračky, která byla stahována ze světových trhů kvůli obsahu halucinogenní tekutiny podobné extázi, ale každoročně narůstá počet nebezpečných hraček vyrobených především právě tam a zadržených na evropském (ale i americkém nebo australském) trhu. Americký výrobce hraček Mattel stahoval své produkty několikrát a jen jednou šlo o produkci z Mexika - a všechny nesly evropskou značku CE. Ta je, jak známo, v podstatě k ničemu. Unie, která tak dbá na dodržování všech úředních pravidel, ji neměla ani zaregistrovanou, takže přístup Číny, která tvrdí, že jde o značku vyjadřující zemi původu Chinese export, je nenapadnutelný... A detailní kontrola každého výrobku je nepředstavitelná. Například v hamburském přístavu, který je hraničním přístavem EU, se kontroluje jen cca pět procent výrobků a určitě ne na obsah ftalátů. Na víc nejsou kapacity.
Ale vraťme se k dětským make-upům, plnicím perům či školním gumám. Tyto výrobky se objevily v evropském systému Rapex už ve 29. týdnu, ale spotřebitelé se od našich dozorových orgánů vůbec nic nedozvěděli. Jistě, není povinností těchto institucí informovat o všech výrobcích, které se v systému objeví. Ale ve dnech, kdy se zhruba milion školáků a studentů chystalo do školních lavic, bych v tomto případě hlasovala pro to, informovat veřejnost, co se ne v jedné, ale hned v několika zemích EU objevilo a co si také naši turisté mohli odtud přivézt. Osobně bych se vsadila, že se některý z těchto výrobků zde prodával. Třeba na tržnicích, která opravdu nabízejí zboží bůhví odkud a většinou jde o padělky a druhořadé výrobky. Dokonce Evropské sdružení výrobců psacích potřeb informovalo své členy, jakéže to „perly“ do jejich oboru pronikly. Výrobci tedy věděli, spotřebitelé bohužel nikoliv. Tak se podívejte svému dítěti do aktovky, třeba tam objevíte něco, co tam vážně nemá co dělat. A tím nemám na mysli plyšového medvídka nebo autíčko, které by chtěl potomek propašovat pod lavici. To mu tam klidně nechte.
O autorovi| IVANA PLICKOVÁ Autorka je mluvčí SOS - Sdružení obrany spotřebitelů ČR
