BRNO Když za měsíc vyplní skutečně všichni obyvatelé Brna pravdivě archy sčítání lidu, mohou svému městu vydělat až půl miliardy korun. Nebo přesněji: o zhruba takovou částku ročně je připravili ti, kteří před deseti lety archy nevyplnili. „Chybějící“ částka by zaplatila například téměř všechna zamýšlená a potřebná prodloužení tramvajových tratí ve městě.
Brno totiž dostává od státu peníze z vybraných daní podle výsledku sčítání lidu. „Ten každoročně aktualizujeme o souhrn hlášení o narozeních, úmrtích či stěhování,“ připomíná Dagmar Pospíšilová z krajského pracoviště Českého statistického úřadu. Podle tohoto údaje má Brno k 1. lednu celkem 371 399 obyvatel.
Jenže existuje i databáze spravovaná ministerstvem vnitra podle údajů z ohlašovny trvalého pobytu, tedy zejména z údajů získávaných při vydávání občanských průkazů. A ta tvrdí, že na začátku roku mělo Brno 405 360 obyvatel.
Statistici přiznávají, že rozdíly se týkají celé republiky. Josef Škrabal z odboru statistiky obyvatel ČSÚ sdělil LN již dříve, že téměř dvě třetiny obcí mají více obyvatel podle evidence obyvatel, necelých 30 procent obcí má více občanů podle Českého statistického úřadu. Celkově je za Českou republiku mezi oběma evidencemi rozdíl kolem dvou set tisíc lidí.
Problém tvoří osoby, které statistici označují za nesečtené: jsou to lidé, kteří nevyplnili archy nebo je sčítání minulo jinak. V evidenci obyvatel jsou naopak zaneseni třeba lidé na tzv. úřední adrese, tedy ti, kteří z různých důvodů mají trvalé bydliště na radnici. Těch je jen v Brně 26 tisíc. Dalšími jsou lidé zdržující se dlouhodobě v zahraničí. Ministerstvo vnitra je v evidenci vede, statistici je podle mezinárodních doporučení nezapočítávají.
Od letošního sčítání si experti slibují, že se rozdíl zmenší. „Údaje pro přípravu sčítacích archů koordinujeme s údaji z evidence,“ potvrdila Pospíšilová. Podle ní by se tak oba údaje měly přiblížit, a to zřejmě k vyššímu z čísel. Ani ono však nemusí být přesné, stále v něm mohou figurovat například lidé, kteří zemřeli. Potvrzují chyby ve volebních seznamech - ty vycházejí právě z evidence obyvatel.
Na brněnské radnici čekají na výsledky s napětím. Aktivně se však do propagace a vysvětlování vkládat nebudou. „Pokud se nebude optimalizovat přístup státu k tomuto problému, tak se to nevyřeší. Nějaký apel na občany, aby se k Brnu přihlásili, na tom nic nezmění,“ konstatoval pro LN náměstek primátora Oliver Pospíšil.
Letošní sčítání však Brnu přinese i další informaci: poprvé budou lidé archy vyplňovat nejen podle trvalého bydliště, které mají v občanském průkaze, ale i podle místa, kde skutečně nejčastěji žijí.
Loni nechal náměstek primátora Martin Ander zpracovat analýzu, podle níž v Brně denně pobývá přes půl milionu lidí. Ti využívají služby města a tráví v něm většinu týdne, ač mají trvalé bydliště jinde. A tam za ně dostávají i podíl daní.
Letošní sčítání zjistí, kde lidé skutečně po většinu roku žijí bez ohledu na úřední trvalé bydliště. „Bude to jeden z údajů, který je ale obtížné aktualizovat,“ podotkla Pospíšilová. Mohl by být ale právě impulsem pro radnice, aby přesvědčily ty, kteří ve městě „úředně“ nebydlí ke změně bydliště. Tím také posílí svou pozici při dělení daní.
***
Kolik má vlastně Brno obyvatel? Dva oficiální zdroje se k 1. lednu letošního roku liší o bezmála 34 tisíc lidí. * 405 360 - podle systému evidence obyvatel (hlášení trvalého pobytu) * 371 399 - podle výsledku sčítání lidu z roku 2001 aktualizovaného každoročně o hlášení o narozeních, úmrtích a stěhování. Tento údaj slouží mimo jiné jako klíč, podle kterého stát rozděluje daně. Magistrát si loni udělal studii, podle níž v Brně denně pobývá přes půl milionu lidí. Tady jde ale o odborný odhad.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
