„Území mezi řekou a povodňovými zábranami bude rekreační zónou, ve které je přípustné stavět jen stavby, které takové funkci odpovídají,“ potvrdil náměstek primátora Jan Bürgermeister.
Podle jeho slov to ale neznamená, že budou plošně bourány stavby, které tradičně na pražských ostrovech stojí. „Například na Císařské louce se nic moc nezmění, jelikož byla stavěna jako povodňové dílo. Zachována proto zůstane věž pro veslařské závody,“ říká náměstek.
Ochráněny a tudíž zachovány budou i loděnice na opačné straně ostrova, které slouží jako záložní přístav v době povodní. „Jsou mimo hlavní proud povodně,“ vysvětluje náměstek.
Relaxaci a plochy veřejné zeleně chce Praha preferovat na všech ostrovech v metropoli. Jde zejména o centrum Prahy, kde případná další zeleň zvýší kvalitu života a současně nebude nijak vadit povodni. Nejvíce bude nový trend patrný na území nynějšího Rohanského a Libeňského ostrova.
„Celý břeh až k ústí Rokytky již nyní chrání protipovodňová ochrana, takže je to území velmi perspektivní,“ říká poslanec za ČSSD Miloš Máša, který se rozvojem této oblasti aktivně zabývá. Podle jeho slov by zde měla vzniknout oáza rekreace.
„Po chystaném prodloužení Pobřežní ulice k Palmovce a rekonstrukci Libeňského mostu, která otevře dva nové oblouky, vznikne velká plocha parku, sadů a také možnost vystavět sportoviště i pro případnou olympiádu,“ popisuje Máša. Podle něj se tím nejen zvýší kvalita života, ale zároveň se Karlín i část Libně stanou součástí centra Prahy, lepší adresou. Podle Bürgermeistera navíc město hodlá již brzy obnovit rameno řeky, které dříve oddělovalo od břehu Rohanský ostrov, v minulosti první karlínský přístav.
„Již letos takřka zmizí betonárka a bude moci začít obnova území,“ říká náměstek. Asi nejvíce se dotkne nový trend zahrádkářů. Jejich osady s chatičkami dostaly první velkou ránu již při katastrofálních záplavách v roce 2002. Tehdy doslova odplavala kolonie na Císařském ostrově, poničena byla i druhá enkláva na Libeňském ostrově.
„Zahrádky do centra Prahy nepatří, tyto jsou navíc v záplavové zóně,“ říká radní Pavel Klega. Neznamená to ale, že se město k zahrádkářům staví macešsky. „Hledáme jiné varianty, kde nové kolonie zřídit tak, aby byly dostupné,“ dodal Klega.
Veslařský ostrov - Povodní není příliš ohrožen, budou zde pouze loděnice stávajících klubů, žádné nové stavby se neplánují.
Císařská louka - objekt věže pro veslařské závody vznikl jako povodňové dílo, takže jej voda neohrozí. Zůstanou i restaurace a plochy kempů. Slepé rameno slouží jako záložní přístav, jelikož je mimo hlavní proud povodně.
Dětský a Petržilkovský ostrov - Dětský ostrov vznikl až po povodni v předminulém století. Zůstanou zde dětská hřiště i kavárna. Takřka neznámý Petržilkovský ostrov již zanikl, připomíná jej jen budova vodárny ze sedmnáctého století v těsné blízkosti jižního cípu Dětského ostrova.
Slovanský ostrov - Byl opraven po povodni a nyní jej včetně paláce Žofín před velkou vodou chrání mobilní hrazení. Budova Mánes je na povodeň připravena.
Střelecký ostrov - s jedinou budovou, restaurací Ostroff si podle města musí majitel nějak poradit, zrušena ale nebude. Na zbylé ploše ostrova zůstane jen park, případně jen dočasné stavby pro kulturní akce.
Štvanice - Chystá se revitalizace celého ostrova. Měl by zde vzniknout park, sportoviště, zachován bude zimní stadion i tenisové kurty. Zda investor obnoví koupaliště, záleží jen na projektu, město by rádo zajistilo i kulturu.
Rohanský a Libeňský ostrov - celé území čekají změny. Zmizí nynější betonárka a v celém území před protipovodňovou ochranou by měl vzniknout park, sady a plochy pro rekreaci. Zmizet mají bazary, golfisté i zahrádkáři.
Císařský ostrov - Zahrádkářská kolonie zanikla již po povodni v roce 2002. Asi třetinu její plochy zabere rozšíření nynější čistírny odpadních vod. Na zbytku ostrova bude zeleň a zachován zůstane jezdecký klub.
