BERLÍN Řecko by za určitých okolností mohlo potřebovat zřejmě až 80 miliard eur (asi dva biliony Kč), aby se vyhnulo bankrotu. Podle ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekl šéf německé centrální banky Axel Weber, který je zároveň členem bankovní rady Evropské centrální banky (ECB). Samotná částka není překvapivá, ale poprvé ji veřejně sdělil oficiální činitel.
Situace se neustále zhoršuje První podobná informace se objevila asi před dvěma týdny. Jeden z činitelů řeckého ministerstva financí prohlásil, že pomoc Řecku, na které se dohodli členové eurozóny, by se mohla do tří let vyšplhat na zhruba 80 miliard eur. Informace ale nikdy nebyla potvrzena.
Weber podle WSJ řekl zákonodárcům, že dluhová situace Řecka se zhoršuje a že „čísla se neustále mění“. Včera se sice Řekům povedlo prodat dluhopisy za téměř dvě miliardy eur, ale muselo nabídnout věřitelům rekordní úrok. Bundesbanka, tedy německá centrální banka, se k informacím nechtěla vyjadřovat. Podobnému tématu se věnoval i německý list Bild. Weber podle něj upozornil, že celková částka, kterou by Řecko vyžadovalo jako pomoc, možná bude známa až později.
Weber zmíněné komentáře podle obou listů pronesl v pondělí před poslanci FDP. Ta je koaličním partnerem konzervativních demokratů německé kancléřky Angely Merkelové.
Ministři financí eurozóny se před více než týdnem dohodli, že poskytnou v případě potřeby Řecku letos pomoc ve výši 30 miliard eur (asi 757,7 miliardy Kč). Podporu by poskytl i Mezinárodní měnový fond, takže Atény by mohly získat celkem až 45 miliard eur. Řecko ale zatím o pomoc nepožádalo. Záleží na jednání s Evropany Včera se objevily zprávy, že evropští experti budou jednat o případné evropské pomoci Řecku minimálně deset dní. Na to reagoval mluvčí Evropské komise Amadeu Tardio, podle kterého rozhovory o pomoci Řecku budou trvat dva až tři týdny. Podle mluvčího se bude jednat o pomoci na příští tři roky a o úsporných opatřeních, která musí přijmout řecká vláda. Co bude poté, není jasné.
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu prohlásil, že řecká vláda rozhodne o tom, zda požádá o pomoc, podle toho, zda bude nutná, jaké budou její podmínky a jak budou pokračovat rozhovory s představiteli zemí platících eurem. Politici z evropských zemí by měli přijet do Atén dnes. Očekává se, že diskutovat se bude zřejmě i o úsporných opatřeních na léta 2011 a 2012, která by Řecko muselo udělat, pokud by chtělo získat evropskou pomoc.
Jorgos Papakonstantinu prohlásil, že i nadále plánuje přesvědčit finanční investory v USA, aby Řecku půjčili.
***
Výnosnost 10letých řeckých dluhopisů (v procentech)
7,74 %
7,5
7
6,5 6,21 %
6
5,5 5,31 %
5
4,62 %
4,5 4,42 %
Zdroj: Colosseum
4
1. 1. 2008 13. 6. 2008 23. 1. 2009 8. 10. 2009 20. 4. 2010
Řecko v dluzích
Výnosnost řeckých dluhopisů v poslední době rekordně narostla, což je známkou zvýšené rizikovosti těchto bondů. Logicky se do nich promítají poslední události v Řecku. V důsledku toho klesá zájem investorů o tyto bondy. Aby mohla řecká vláda své dluhopisy na trhu vůbec udat, je nucena jít s jejich cenou dolů. Investoři, kteří si je pořídí za nižší cenu, pak více vydělají (mají vyšší výnos do doby splatnosti). Naopak řecká vláda při jejich prodeji utrží méně peněz a bondy se jim tak prodražují.
