Přestože bruxismus může mít mnoho medicínských příčin, od mozkových poruch až po vady chrupu, hlavním důvodem většinou bývá stres a přetížení nervového systému. Lidem, kteří ve dne pracují či žijí ve stresu, pak vedle mnoha jiných zdravotních problémů hrozí, že se z jejich ložnice bude v noci ozývat nepříjemný zvuk, způsobený vzájemným třením zubní skloviny.
Špatný životní styl
„Já mohu potvrdit, že lidí s bruxismem jednoznačně přibývá. A příčinou je životní styl,“ řekla LN Alexandra Kašťáková z pražské zubní kliniky Dentaktiv. Fakt, že pacient v noci skřípe zuby, údajně většinou odhalí už vstupní prohlídka. „Zuby jsou neúměrně obroušené a lidé často nevědí z čeho,“ dodala lékařka. Pokud si totiž bruxismu nevšimne nikdo z dalších členů rodiny, které může v noci skřípání zubů probudit, samotný pacient si svírání čelistí ve spánku ve většině případů vůbec neuvědomuje. „Skřípání zubů je prostě určitá forma uvolňování stresu. A jestliže je dnes život hektičtější, pak se to může projevit i zvýšeným výskytem bruxismu,“ upozornila lékařka.
Bruxismus ale zdaleka neohrožuje jen zuby, kterým hrozí až totální zničení. Pokud lidé nevědomky tisknou k sobě obě zubní patra a pohybují čelistmi, může to vyvolat i mnoho dalších zdravotních komplikací. Skřípání zubů vede často k bolestem hlavy a obličejových svalů, problémům při otevírání úst, nevysvětlitelné bolesti ucha a řadě dalších problémů. „Když jíte tvrdé a tuhé maso a vší silou se snaží sousto rozkousat, s největší pravděpodobností vás bude chvíli bolet čelist. Někteří lidé takto silně svírají zuby ve spánku třeba deset minut každou noc,“ upřesnil Zdeněk Broukal z Výzkumného ústavu stomatologického v Praze.
U lidí s bruxismem může proto podle něj dojít k podobnému opotřebení kostí a svalů v obličeji jako u vrcholových sportovců, kteří jednostranně namáhají například kolenní kloub. I když mnozí stomatologové potvrzují, že pacientů, trpících skřípáním zubů jednoznačně přibývá, žádná statistika výskytu bruxismu v Česku zatím neexistuje. Mnoho pacientů o svém problému vůbec neví, další přicházejí pozdě. „Máme skutečně případy lidí, kteří si zdevastovali skřípáním zuby natolik, že jim z nich zbyly jen střípky,“ řekl LN vedoucí lékař zubní kliniky Erpet Medical Centrum Jan Procházka.
Zubaři si je přehazují
Oprava chrupu u lidí trpících silným bruxismem, však podle něj představuje vždy problém. Lékaři sice při rozeznání diagnózy mohou pacientům doporučit takzvané nákusné dlahy, podobné jako u boxerů, které na noc brání přímému styku zubů, lidé je však často nepoužívají, případně je časem rozkoušou. A když začne člověk znovu silně skřípat zuby, údajně neexistuje na světě keramika, která by takovému soustavnému opotřebovávání odolávala stejně jako u lidí, kteří zuby neskřípou.
„Zubaři si proto často takzvané bruxisty přehazují jako horký brambor. Je velmi těžké poté dokázat, zda se opravený chrup znovu poškodil kvůli chybě lékaře či špatnému materiálu, nebo kvůli skřípání zubů,“ řekl LN jihočeský stomatolog, který si ale přeje zůstat v anonymitě. Podle něj bruxismus jednoznačně souvisí s nervovým vypětím. „Obličejové svaly řídí centrální nervový systém a každé jeho přetížení se nutně projevuje i takovými jevy, jako je skřípání či cvakání zubů,“ tvrdí stomatolog.
Zubaři se každopádně shodují v tom, že na zubařském křesle se lidé mohou zbavit následků bruxismu, nikoliv ale jeho příčin. Tedy alespoň v tom případě, že pacient skřípe zuby nikoliv kvůli jiným onemocněním, ale kvůli nahromaděnému stresu. Pak je na místě spíš návštěva psychologa.
