„Poučili jsme se od významných kongresových center v okolních metropolích. Zaměřili jsme se zejména na Vídeň, ta patří mezi nejúspěšnější,“ řekl LN Milan Richter, pražský radní pro kulturu. Ten se chystá do rady hlavního města Prahy předložit návrh, který počítá se zavedením podpůrných opatření na kongresovou turistiku.
„Moje představa je taková, že bychom stoprocentně chtěli jít cestou podpory na úrovni přidělení nabité open card pro účastníky konferencí,“ řekl Richter. S open card by tak návštěvníci konference získali nejen jízdu městskou hromadnou dopravou zdarma po dobu trvání kongresu, ale také různé slevy na divadelní představení a další kulturní akce.
„Budeme také debatovat o výši přímé finanční podpory pro organizátory velkých kongresů,“ řekl Richter. Výše případného příspěvku a podmínky, za jakých by mohl být udělen, zatím nejsou známy. Stejně tak zatím není jasné, jaký bude limit definující velké konference, které by se mohly do programu kvalifikovat. Předběžně se uvažuje o limitu 300 či 500 lidí jako minimálním počtu osob, které by organizátoři museli do Prahy přivézt.
Vídeň, která se stala pro Prahu inspirací, dává operátorům finanční pobídku ve výši 30 000 eur, pokud do města přivezou kongres s 500 účastníky a více. Doprava zdarma a zlevněné či volné vstupenky na kulturní představení pro návštěvníky konference je již samozřejmostí. „Podobné benefity nejsou dnes již ve světě ničím výjimečným, poskytuje je celá řada evropských i světových metropolí,“ řekl Jaromír Beránek, ředitel z konzultantské firmy Mag Consulting. Některá přímořská letoviska například nabízí účastníkům konferencí i možnost prodloužení pobytu za sníženou cenu.
Snaha nalákat na benefity do svého města či regionu velké kongresy je naprosto pochopitelná. „Pokud nezačneme dělat agresivnější politiku, konference budou chodit do Vídně, či v poslední době do Budapešti,“ řekl Tomio Okamura,viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Ztratit možnost pořádat kongres znamená velkou finanční ztrátu. Průměrná spotřeba zahraničního turisty činí zhruba 2600 korun na osobu a na den. „Kongresový turista utrácí přibližně dvakrát tolik, tedy 5200 korun na osobu a den,“ tvrdí Okamura.
Účastník kongresu totiž nemusí platit za letenku ani ubytování, zbývá mu tak více peněz na soukromou útratu. U konference s 500 účastníky, která trvá tři dny, tak mohou firmy v městě či region získat téměř osm milionů korun.
Do boje o velké kongresy se tak pouští i regiony. O určité formě finanční podpory pro organizátory uvažují například i Karlovy Vary. „Téma příspěvků na propagaci i na konání kongresů se řeší i u nás,“ řekla Andrea Pfeffer-Ferklová, generální ředitelka Grandhotelu Pupp. O tom, zda se takováto podpora spustí a v jaké míře, se rozhodne až na základě rozpočtu města, který se v současné době připravuje.
Jako jednu z hlavních priorit následujícího roku si podporu kongresové turistiky vytklo i Ministerstvo pro místní rozvoj. „Ministerstvo připravuje na příští rok projekt Czech Convention Bureau, což má být jakýsi pomocný nástroj pro podporu kongresové turistiky,“ řekl Martin Ayrer, mluvčí ministerstva.
V rámci tohoto projektu by měla v každém regionu vzniknout jedna organizace, která by koordinovala akce na místní úrovni a zároveň spolupracovala s ostatními regionálními organizacemi. Také by měla propagovat region na zahraničních veletrzích jako destinaci vhodnou pro pořádání kongresů a nalákat tak k sobě více konferencí. Zatím existují tato centra dvě. V Praze a v Karlových Varech.
***
Kongresová turistika 30. místo obsadilo loni Česko v žebříčku počtu konaných kongresů. Konalo se tady pouze 92 mezinárodních konferencí. Velké kongresy se pořádají prakticky jen v Praze, která jako jediná nabízí západní standard společenskokulturního vyžití a zázemí.
GRAF
Pořadí měst podle počtu pořádaných mezinárodních kongresů (2008)
Paříž 139
Vídeň 139
Barcelona 136
Singapur 118
Berlín 100
Budapešť 95
Stockholm 87
Amsterdam 85
Soul 84
Lisabon 83
Kodaň 82
Sao Paulo 75
Praha 74
