„V prvé řadě jsme velmi ostražití k tomu, aby se zaváděla harmonizace přímých daní ať už cestou společného konsolidovaného základu, nebo harmonizací daňových základů,“ reagoval Nečas na fakt, že v Paktu o konkurenceschopnosti, tedy předchůdci Paktu pro euro, měli německá kancléřka Merkelová i francouzský prezident Sarkozy ambici sladit firemní daně v celé EU. Kvůli odporu ale od tohoto požadavku ustoupili a zaměřili se více na fiskální odpovědnost jednotlivých zemí nebo větší flexibilitu pracovního trhu. „Samozřejmě se podíváme, jak bude tento pakt fungovat a jaké bude mít výsledky. Já vůbec nevylučuji, že někdy v budoucnu Česko po jisté politické debatě k tomuto návrhu přistoupí. Nic se nemění na tom, že s velkou částí těchto opatření se ztotožňujeme a naše ekonomická politika jde v podstatě stejným směrem,“ dodal Nečas.
Stejnou pozici jako premiér Nečas zaujali na summitu i představitelé Velké Británie, Švédska a Maďarska. Všechny ostatní státy sedmadvacítky se k paktu přidaly.
Další z hlavních otázek summitu byla, zda bude Portugalsko potřebovat pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu. Odstoupivší premiér José Sócrates tuto možnost vytrvale odmítá. Během jednání se objevovaly i zprávy o tom, že velmi nervózní je irský premiér Enda Kenny. Jedním z bodů programu je totiž diskuse o snížení úroků a prodloužení splatnosti půjčky ve výši zhruba 85 miliard eur, kterou EU Irsku poskytla. Kenny ale prohlásil, že počká až na výsledky nových zátěžových testů evropských bank. Ty by měly být oznámeny na konci měsíce. Na hlavní schůzce hlav států EU se řešila také situace v Libyi a Japonsku.
Téma čtěte na straně 15
O autorovi| ONDŘEJ LINC, zvláštní zpravodaj LN na summitu EU
