Ukrajinským školákům, kteří uprchli do Česka před ruskou invazí, chce vyjít vláda vstříc i u příjímacích zkoušek na střední školy. Dorazili totiž v době, když už je dávno po termínu odevzdání přihlášek. Podle tzv. lex Ukrajina, který má ve středu projednat vláda, by však mohli mít možnost se ještě přihlásit.
„Zákon by měl definovat věci, které školský zákon v normální době nepředpokládá: ukrajinští studenti středních škol by si mohli podat přihlášku na střední školu v pozdějším termínu, mohly by vzniknout nulté ročníky, ukrajinští učitelé by se mohli začlenit do českých škol a další věci, které v této situaci budou akutně potřeba,“ uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Nejzazší termín podání přihlášek by měl být 5. dubna. Od písemného testu z češtiny by podle návrhu zákona měli být ukrajinští žáci osvobozeni a skládat jen zkoušku z matematiky, na kterou by však měli mít o čtvrtinu více času než čeští žáci. Časový limit na napsání testu z matematiky je 70 minut. Původní verze návrhu ministerstva školství přitom počítala s tím, že zadání matematických úloh by mělo být v češtině.
Na tento bod původního návrhu zákona upozorňoval poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). „To, že navýšíme čas o 25 procent a že jim dáme další termín na přihlášky, je pěkné. Ale v okamžiku, kdy si nepřečtou zadání testu z matematiky, tak přijímačky stejně neudělají,“ řekl serveru Lidovky.cz Výborný.
Za pravdu mu dává i Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií. „Nemyslím si, že by byli schopni přijímací zkoušky zvládnout. I když se jim odpustí zkouška z českého jazyka, tak nebudou rozumět zadání z matematiky,“ sdělila serveru Lidovky.cz s tím, že se běžně cizincům zadání z češtiny do jiného jazyka nepřekládá, aby se ověřilo, zda umí česky. „Běžně se předpokládá, že by se cizinci měli dorozumět česky, pokud chtějí studovat na české škole,“ dodala s tím, že původní návrh zákona překlad nezmiňoval, ačkoli se jedná o mimořádnou situaci, kdy se zákon přijímá kvůli dětem ukrajinských běženců.
Podle Karla Raise (ANO) je překlad do angličtiny, případně ukrajinštiny, jen detail, který nemusí řešit přímo zákon, stačila by třeba vyhláška. Nezavrhuje ale ani to, že se děti do termínu příjímacích zkoušet naučí základy češtiny. „Buď budou děti do té doby umět česky, nebo bude třeba mít zadání v ukrajinštině,“ uvedl pro Lidovky.cz Rais. Sám by dal ale žákům z těchto dvou možností na vybranou.
„Na jednu stranu tady s češtinou budou muset žít, na druhou stranu si myslím, že by neměl být tak zásadní problém jim zadání přeložit do ukrajinštiny, pokud jsou testy unifikované,“ vysvětlil Rais a dodal, že za klíčové považuje, aby se ukrajinským běžencům dostalo kurzů češtiny.
Jednotné zkoušky i pro ukrajinské běžence
Otázkou přitom podle poslance Výborného je, jestli by vůbec ukrajinští žáci měli dostat stejný test jako ostatní. „V tuhle chvíli není rozumné po nich vůbec požadovat standardizované testy, na které se tady naši žáci připravují rok. Podle mě je to třeba řešit úplně jinak. Jestli by třeba neměli mít samostatné přijímací řízení, které bude mimo standardní rámec, nebo jestli to nenechat úplně na školách,“ vysvětlil Výborný.
Vedle jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky si mohou školy stanovit i vlastní výběrové řízení. Přitom by však měly zohlednit i výsledky předchozího vzdělávání. Utečenci většinou opouštěli svou zemi ve spěchu, ne všechny doklady si vzali s sebou. Pro české školy by mělo stačit čestné prohlášení.
Návrh zákona přichází ani ne po dvou týdnech od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu a bude se projednávat zrychleně. V pondělí ministerstvo školství návrh rozposlalo poslancům k opřipomínkování, ti se měli čas vyjádřit do včerejška, aby mělo ministerstvo školství čas případné poznámky zohlednit ve finální verzi, která jde ve středu na vládu. „Je dobře, že ministerstvo diskutuje s poslanci a s poslaneckými kluby dopředu, a ne až potom, co je návrh ve sněmovně. Za covidu jsme byli svědky opačného postupu, návrhy se upravovaly zpětně. Teď se vše vyjasní už na úrovni ministerstva a tak to má být,“ okomentoval Výborný.
