S osmnáctiletou Anetou se do Skutče přijeli rozloučit motorkáři z celé republiky. Ti vyslyšeli vzkaz jejího otce na sociálních sítích: „Byli byste ochotni, kdo to aspoň nemá daleko, jí tam přijet, ať naposledy uslyší ten zvuk, který tak milovala? Strašně mezi nás chtěla patřit.“
Od devíti ráno se v Chrudimi začali sjíždět motorkáři z celé republiky. Na místě srazu vytvořili zhruba stopadesátimetrovou kolonu. Spanilá jízda začala v 9.30. Stroje v koloně vyrazily ke smuteční síni ve Skutči.
Podél trasy postávali od rána zvědaví lidé, kolona projela i kolem místa nehody. Plánovanou zhruba pětadvacetikilometrovou trasu sledovaly policejní hlídky dohlížející na plynulost provozu.
„Kdysi jsem jezdíval na motorce, lítal jsem s ní rychle. Je to smutné, smůla, co se stalo. Když tady jedu po téhle silnici a není tady provoz, tak to pustím, ono se tady krásně jede, je tady krásně vidět, ona měla smůlu, že to nedobrzdila,“ řekl ČTK muž středního věku, který čekal na kolonu u místa dopravní nehody.
Další motorkáři čekali i na trase s plánem připojit se do kolony. Ta byla přes pět kilometrů dlouhá a jelo v ní 1 300 strojů.
Hlavním organizátorem účasti na pohřbu byla Motorparta z Chrudimi, otec dívky je oslovil, protože se znají. „Jelikož sám jsem otec a moje dcera se mnou jezdí, tak jsme to vzali za své. Bohužel se z toho stala velká akce. Původně jsme počítali, že s námi pojede maximálně 250 motorek. Jelikož facebook má obrovskou sílu, je nás tady o dost víc. Jsme strašně rádi, že nám policie vyšla maximálně vstříc a pomohla nám s organizací,“ řekl ČTK Michal Horkel z Motorparty Chrudim.
„Kolona už je na cestě k obřadní síni,“ uvedla dopoledne policejní mluvčí Markéta Janovská, která přes vysílačku komunikovala s kolegy rozmístěnými na cestě. Od jednotlivých hlídek dostávala zprávy, kudy kolona zrovna projíždí.
Před smuteční síní se pak vytvořil špalír 36 motorek, přicházeli smuteční hosté s květinami. Se svou spolužačkou se přijeli rozloučit i kamarádi ze stavební školy, kde dívka patřila mezi nejlepší studenty. Do školy také někdy jezdila na menší motorce, když bylo pěkné počasí. Všichni o její zálibě, kterou zdědila po otci, věděli.
Kolem 11. hodiny začala hrát skladba My Immortal od Evanesence, dav ztichl a začal smuteční obřad. Síň byla otevřená, zněly další skladby.
Proslov se přenášel i do reproduktorů, aby jej slyšeli i lidé, kteří se do plné obřadní síně nevešli a stáli venku. Řečník popisoval dětství zemřelé dívky, její zájmy a koníčky... „Na větší motorku si našetřila sama s přispěním táty,“ řekl.
„Budeš nám, Anetko, všem moc chybět, ale v našich srdcích zůstaneš navždy. Děkujeme za krásné vzpomínky, milujeme tě,“ zazněl poslední vzkaz od zdrcené rodiny.
Motorkáři pak byli vyzváni, aby se připravili ve špalíru ke strojům. Závěrečnou „hudbu“ obstaraly nastartované motorky, tedy zvuk, který dívce tolik učaroval. Někdo z davu třikrát vystřelil do vzduchu z plynové pistole. Nejblíže smuteční síně stál zaparkovaný bílý motocykl jako symbol dnešní piety.
Asi po 40 minutách smuteční obřad skončil, motorkáři z místa postupně odjeli.
Dívka zahynula poslední květnový den. Čerstvě osmnáctiletá řidička nezvládla cestou ze školy svůj motocykl a cestou z Chrasti do Skutče nedobrzdila v zatáčce před dalšími vozy. Náraz do jednoho z nich ji vymrštil do protisměru pod kola projíždějící dodávky. Na místě zemřela.
