Důvod, proč Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal před čtrnácti dny předběžné opatření, které zakazuje podepsat s vítězem tendru smlouvu, nebyl dosud známý. Z rozkladu, kterým se ministerstvo pokusilo minulý týden předběžné opatření zvrátit, plyne, že praktik Třeštík upozornil ÚOHS na detail, který při přípravě tendru zřejmě přehlédli úředníci i najatí externí právníci – exministra spravedlnosti Pavla Němce nevyjímaje.
V podmínkách tendru totiž chybí požadavek, aby uchazeči měli koncesi „ostraha majetku a osob“. Tu přitom ze zákona musí mít každý provozovatel takzvaného „pultu centralizované ochrany“, běžně využívaného pro ostrahu objektů.
V rozkladu ministerstvo tvrdí, že takový požadavek je zbytečný, a vyzývá ÚOHS, aby předběžné opatření zrušil. Náměstek Kovářové Jaroslav Gacka v materiálu odmítá, že by elektronický monitoring domácích vězňů jakýmkoliv způsobem připomínal „pult centralizované ochrany“.
Podle Třeštíka je věc jasná: „Monitorování odsouzených nelze provozovat jinak než technickým zařízením, které je zákonem přímo definováno jako pult centralizované ochrany.“ Jestli je jeho námitka správná, musí definitivně posoudit ÚOHS. „Řízení stále probíhá,“ řekl LN mluvčí Kristián Chalupa.
Za snahu vybrat vítěze tendru ještě před nástupem nového ministra sklidila Kovářová kritiku. Ta se vystupňovala, když se ukázalo, že ministerstvo vypsalo na poslední chvíli tendry na vymáhání pohledávek pro soudy za 120 milionů korun či na správu justičního paláce v Praze za 146 milionů korun.
Kovářová pak všechny tendry zastavila a vyhodila Gackova podřízeného Pavla Šebka. Včera dala od tendrů ruce pryč, když její mluvčí Jitka Zinke ČTK oznámila, že o zakázkách „paní ministryně nebyla předem informována“. „Výpadek“ Kovářové narychlo zaplnili někteří její kolegové z odstupující vlády. Jen tento týden vyvěsila různá ministerstva na web oznámení o devíti nových tendrech a o podpisu šestnácti smluv s vítězi nedávno proběhlých výběrových řízení. „Rychlotendry“ přitom odsuzoval jak premiér Jan Fischer, tak ministr financí Eduard Janota.
Pikantní je, že jednomu drobnému „rychlotendru“ za dva miliony korun se nevyhnulo ani Janotovo ministerstvo. „Jedná se o dodávku čipových karet, které používají zaměstnanci... jako služební průkaz. Proto nemůžeme dopustit, aby jich byl nedostatek,“ hájí tendr mluvčí Radek Ležatka. U dalších 11 tendrů finance oznámily vítěze. Dominuje jim výběrové řízení za 588 milionů korun, které získá firma Viamont DSP na sanaci škod po těžbě plynu na Moravě. Až do ledna 2005 byl přitom šéfem představenstva firmy exministr dopravy Aleš Řebíček.
Rekordmanem je ministerstvo obrany, které minulý týden oznámilo vyhlášení hned pěti tendrů. Jde třeba o výběrové řízení na dodávku zdravotnického materiálu za 12 milionů korun a nákup 430 počítačů, kde zatím není stanovena cena. „Jedná se o zakázky vyhlašované na základě akvizičního plánu schváleného v loňském roce,“ brání ministerstvo mluvčí Jan Pejšek.
Co se týče objemu, je šampionem bezesporu ministerstvo práce a sociálních věcí, které vyhlásilo zakázku, jejíž vítěz má za skoro 125 milionů korun školit zaměstnavatele, aby uměli lépe rozvíjet lidské zdroje. Proč schválení zakázky nepočkalo až na nového ministra, resort jako jediný z oslovených nekomentoval.
***
Rekordmanem je ministerstvo obrany, které minulý týden oznámilo vyhlášení hned pěti tendrů
