Každý den si v Buenos Aires v metru přečte milion a půl lidí jeden příběh nejznámější komiksové postavičky, holčičky Mafaldy. Ve spojovací chodbě mezi linkami A a D je totiž Mafaldin příběh namalovaný na 15 metrů dlouhém obraze, poskládaném ze 400 kachlíků. Legendární komiksový tvůrce Joaquín Lavado alias Quino touhle trasou na začátku šedesátých let každý den jezdil, aby odevzdal příhody Mafaldy v novinách El Mundo.
Komiks se na rozdíl od Česka mohl v Argentině nerušeně rozvíjet už od devatenáctého století, v sedmdesátých letech a časech vojenské junty však bylo o krk kreslit příběhy morálně silných hrdinů. Například autor slavného sci-fikomiksu „Eternauta“ Héctor Germán Oesterheld beze stopy „zmizel“, stejně jako jeho dcery.
Ženy mezi muži, dětmi a plastickými operacemi Současná generace „komiksářů“ to má ve svobodných poměrech mnohem jednodušší. Může kreslit třeba i letáky na podporu první demokratické ústavy jako slavná komiksová autorka Maitena. Ta už deset let plní všechna knihkupectví a pouliční stánky s knihami svými příběhy nazvanými Ženy na zhroucení. Maitena znamená v baskičtině „ta nejmilovanější“ a kreslířka své jméno dostala díky otci, přistěhovalci z Baskicka, maminka zase pochází z Polska.
Maitena ilustrovala učebnice, psala scénáře a dělala grafický design. Za nejpodstatnější ale vždycky považovala kreslení pro časopis Sex Humor, kde se, jak tvrdí, naučila nemít strach. Začala kreslit potíže současných žen nejen s muži, ale také s orgasmy, dětmi a plastickými operacemi. Asi před dvaceti lety si jí všimli větší časopisy a její „ženské“ komiksy si dnes dělají legraci především ze samotných žen, z jejich strachů, nakupovacích mánií, liposukcí, hysterické nervozity a každodenních tragikomedií.
Z recesistického plátku se nakonec Ženy na zhroucení dostaly i na stránky konzervativního prestižního deníku La Nación. Maitena je dnes nejen komiksovým fenoménem v celé Latinské Americe, v Řecku, Itálii, Francii nebo v Německu, ale sama také podobné fenomény pomáhá vytvářet.
Objev jménem Ricardo Liniers To ona objevila mladého kreslíře Ricarda Linierse, jehož komiks Macanudo vychází česky v nakladatelství Meander. Maitena si všimla jeho postaviček v okrajovém komiksovém časopise a jeho příběhy prosadila právě do La Nación. Zpočátku to Liniersovi skřítci, citliví roboti a surrealistická zvířata, která mlčky a bez pointy zírají, neměli v La Nación lehké. Žáby, které chutnají jako kuřecí, nebo mouchy jezdící na dovolenou k majáku či létající tučňáci jsou sice stejně neodolatelní jako Maiteniny úzkostlivé ženy nebo sociálně citlivá Mafalda, ale mají mnohem melancholičtější, temnější humor. Šokovaní čtenáři psali, že by rádi něco srozumitelnějšího. Pak se ale ukázalo, že mezi mladou generací má Ricardo Liniers tisíce fanoušků.
Ti jeho poetický, lehce nostalgický humor zapadající do úzkosti, jež provází každé žití v megaměstě, vyloženě milují. Chodí také na koncerty rockera Kevina Johansena. Tomu Liniers kreslí obaly na desky, ale také s ním vystupuje. Nezpívá, ale během koncertu maluje na obrovské plátno příběhy Johansenových písní.
V češtině právě vychází Liniersova kniha nazvaná Macanudo. To v argentinské španělštině znamená „báječný“ nebo také „v pohodě“. A sympatický Liniers, který se zpočátku živil prodáváním ručně šitých papučí své maminky, dnes v pohodě obráží se svými postavičkami celý svět. Komiks Macanudo přijede představit dnes do španělského Institutu Cervantes v Praze.
***
Ricardo Liniers: Macanudo
Vydal Meander, Praha, 2011
Šokovaní čtenáři psali, že by rádi něco srozumitelnějšího, pak ale Liniers získal tisíce fanoušků
O autorovi| MARKÉTA PILÁTOVÁ, Autorka je spisovatelka a hispanistka
