Tato daň společně s některými dalšími opatřeními, jako je nově uvalená 60procentní povinná záloha na koupi druhého domu či omezení počtu nakupovaných nemovitostí, je již několikátou snahou čínské vlády, jak zabránit spekulacím na čínském realitním trhu. Právě spekulace s nemovitostmi v několika posledních letech způsobily obrovský růst cen na tomto trhu.
Dalším důvodem je pak snaha „ukočírovat“ čínskou inflaci. „Inflační očekávání jsou částečně dána právě rostoucími cenami nemovitostí, proto by kontrola cen domů mohla pomoci zmírnit tato očekávání,“ řekl pro agenturu Reuters ekonom banky Bank of America-Merill Lynch Tching Lu. Čína dosáhla v loňském roce růstu HDP o 10,3 procenta. Prosincová inflace 4,6 procenta je ale o mnoho vyšší než inflační cíl, který si vytyčila čínská vláda.
V Šanghaji by se daň na nákup druhého domu měla pohybovat mezi 0,4 a 0,6 procenta a ve městě Čchung-čching dokonce mezi 0,5 a 1,2 procenta. Hlavním důvodem tohoto daňového rozdílu je snaha čínské vlády zjistit, která z těchto daňových sazeb bude ve výsledku efektivnější. Daň by totiž měla být časem uvedena v platnost po celé Číně. „Dopad daně bude spíše psychologický než ekonomický,“ říká pro deník The Wall Street Journal Michael Klibaner, vedoucí výzkumu realitní společnosti Jones Lang LaSalle v Číně. S tímto tvrzením však nesouhlasí jeden z vedoucích pracovníků společnosti China real estate society Čchen Kuo-čchiang a říká: „Daň z nemovitosti může sblížit nabídku s poptávkou, omezit spekulaci s nemovitostmi a zmenšit realitní bublinu.“