Pokud se vám stane, že vám poštou přijde rozhodnutí, že nejste přijati na vysněnou školu, nemusíte ještě skládat zbraně. Podejte odvolání, správně tedy: žádost o přezkoumání rozhodnutí. Apokud neuspějete s přezkoumáním, můžete zkusit i žalobu. Dělá to stále více uchazečů a většinou jsou úspěšní. Může-li totiž uchazeč jen trochu doložit své důvody, fakulta jej raději přijme, než by se s ním s nejistým výsledkem soudila. Pokud fakulta prohraje, hrozí jí navíc, že uchazeč bude požadovat náhradu za ztracený rok. Právní postup při odvolání Žádost o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí ke studiu na vysoké škole nemá předepsanou formu a lze ji podat i neformálním dopisem, který však musí být vlastnoručně podepsán. Obvykle se používá standardní způsob odvolání (viz box na následující straně).
Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal (tedy obvykle děkanovi), ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Děkan může žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem školy nebo podmínkami stanovenými podle zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách § 49 odst. 1 a 3 . Jinak žádost zamítne.
Žádost o přezkoumání rozhodnutí je důvodná jen tehdy, může-li uchazeč uvést závažné skutečnosti, které nebyly známy v době, kdy o jeho nepřijetí rozhodl děkan, nebo pokud se uchazeč domnívá, že v jeho případě došlo k porušení zákona, porušení předem vyhlášených kritérií nebo k administrativnímu nedopatření, a pokud tyto skutečnosti prokáže.
To ovšem neznamená, že děkan nemůže vyhovět i žádosti, která není důvodná, nebo když uchazeč nemůže uvedené skutečnosti prokázat. Na některých školách vyhoví žádosti o přezkum například i v případě, že se v prvním termínu zapíše málo studentů. Podáním odvolání totiž také dáváte najevo, že o přijetí na fakultu opravdu stojíte.
Rozhodnutí o nepřijetí i rozhodnutí o odvolání musejí splňovat nároky stanovené správním řádem, musejí tedy být vydána písemně a musejí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti opravných prostředků. V opačném případě lze absenci těchto náležitostí považovat za důvod ke zrušení rozhodnutí odvolacím orgánem.
Důvody pro žádost o přezkum Níže uvádíme důvody vždy včetně příkladů, jak může odůvodnění vypadat v žádosti o přezkum. Za příklady následuje jednotný závěr a doporučení důkazního materiálu, který má být k žádosti přiložen. Ve všech případech, kdy máte dojem, že vaše schopnosti nebyly fakultou objektivně zjištěny či zhodnoceny, nebo že fakulta nevytvořila pro všechny uchazeče stejné podmínky ke splnění kritérií přijímacího řízení, a že jste tudíž byli poškozeni, můžete se odvolat na ustanovení vysokoškolského zákona, či dokonce na ústavu.
Příklad: „Domnívám se, že fakulta nedodržela ustanovení 111/98 Sb., kde je v §21 odst. 1 pod písmenem e) uvedeno, že veřejná vysoká škola je povinna činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitosti studovat na vysoké škole. Listina základních práv a svobod v článku 33, odstavci (2) stanoví: občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Domnívám se, že mé schopnosti byly posouzeny diskriminačním způsobem ve srovnání s ostatními uchazeči.“ Důvody objektivní Jde o důvody, kdy dochází k porušení zákona, které lze doložit důkazy. Důležité je, že pokud u těchto důvodů nabudete přesvědčení, že pravda je na vaší straně, a máte dost důkazů a rektor při přezkumu vaší žádosti nevyhoví, můžete se s velkou nadějí na úspěch obrátit na soud.
Chyby v testech Příklad 1: „V testech, které byly součástí přijímací zkoušky, byly chyby. Např. úloha číslo 9 měla dvě správná řešení (A, C), ačkoliv v podmínkách testu bylo uvedeno, že každá úloha má jediné správné řešení. V úloze číslo 11 je podle stanovisek odborníků správné řešení C, a nikoliv D, jak uvádí fakulta; úloha 120 byla zcela nesrozumitelná. Také mě překvapila nepřesnost některých otázek v jazykovém testu. Po konzultaci daného testu s rodilým mluvčím bych chtěl upozornit na tyto nesrovnalosti. V otázkách týkajících se používání členů (číslo 4, 5) jsou možné oba způsoby vyjádření, jak s členem, tak bez členu, což vámi navrhované odpovědi neposkytují.“ Příklad 2: „V mém zadání byla část textu (úlohy 20 až 30) zcela nečitelná. Nebylo možné se orientovat v řadě neočíslovaných stran textu. U obrázků nebylo jasné, ke kterým úlohám patří.“ Závěr: „Na uvedených úlohách jsem ztratil celkem 9 bodů, které by mi jinak stačily na přijetí na fakultu.“ Důkaz: Kopie nebo opis části zadání, přehled případně rozbor úloh, lze doplnit např. stanoviskem vašeho učitele ze střední školy. Tyto důvody vám pomohou zejména tehdy, když váš výsledek není daleko od hranice přijetí. V testech najdete nějakou chybu skoro vždy, ale pokud jste hodně „pod čarou“, potřebujete chyb najít hodně.
K získání důkazů je možné si testy například ofotit na mobilní telefon v průběhu zkoušky (pokud to podmínky zkoušky umožňují). Podle zákona má uchazeč také právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu, tedy do zadání testů, a tam si testy můžete ofotit nebo z nich učinit opis. Pokud tomu fakulta brání, vezměte s sebou právníka.
Neregulérní průběh Příklad 1: „Průběh písemných zkoušek byl naprosto neregulérní, protože nenabízel uchazečům rovné podmínky.
V místnosti (3C, dne 6. 7. 2008 od 13. hodiny), ve které skládali zkoušku moji spolužáci, panovala uvolněná atmosféry (uchazeči měli k dispozici 45 minut času, dostali informaci, že každá úloha má jediné správné řešení, uchazeči si v posluchárně sedali, jak chtěli, takže kamarádi mohli spolupracovat apod.), zatímco v místnosti (4D, dne 7. 7. 2008 od 9. hodiny), kde jsem skládal zkoušku já a kde byl velmi přísný dohled (uchazeči měli k dispozici jen 35 minut času), jsme žádnou informaci o počtu správných úloh nedostali, byli jsme posazeni podle přesného zasedacího pořádku apod.)“ Příklad 2: „V průběhu zkoušky bylo možné opisování, dozor nebránil tomu, aby se vedle sebe sedící uchazeči spolu bavili, bylo možné přečíst řešení uchazeče před sebou. Já sám jsem žádnou z těchto možností nevyužil, ale byl jsem svědkem toho, že jiní uchazeči této neregulérní možnosti využili.“ Příklad 3: V průběhu zkoušky v místnosti č. 5E dne 6. 6. 2008 od 12.30 panoval v učebně chaos a hluk, protože dohlížející ji asi na 20 minut opustil; v místnosti byl velký hluk, protože za okny prováděli výkopové práce na prasklém potrubí; na mé místo v učebně svítilo přímé a prudké slunce apod.“ Závěr: „Protože fakulta nezajistila během zkoušek pro všechny uchazeče stejné podmínky, byl jsem poškozen na svých právech.“ Důkaz: Písemné svědectví spolužáků nebo dalších účastníků zkoušky, fotografie situace.
Pokud dojde k podobným porušením v průběhu zkoušky, je dobré se rovnou na konci zkoušky s dalšími lidmi dohodnout na tom, že podáte žádost o přezkoumání, a také na tom, co v žádosti uvedete. Pokud vás totiž několik uvede stejnou námitku, nemůže se již fakulta odvolat na svědectví např. dozoru v učebně a není to pak jen tvrzení proti tvrzení.
Chyby ve vyhodnocení Příklad 1: „Podle mých výpočtů jsem získal v testu z matematiky 31 bodů, zatímco fakulta mi započetla bodů jen 27.“ Příklad 2: „Můj záznamový arch byl patrně vyhodnocen automaticky, při návštěvě na fakultě jsem ale zjistil, že u úloh 1, 2, 3, 4, 5 a 7 došlo k chybě. Namísto 12 bodů mám mít 20.“ Příklad 3: „Došlo k záměně mého záznamového archu. V materiálech, které mi fakulta při návštěvě předložila, je záznamový arch někoho jiného. Dobře si pamatuji, že jsem na zadní straně záznamového archu prováděl dva pomocné výpočty, zatímco záznamový arch, který mi fakulta ukázala, je z druhé strany prázdný.“ Závěr: „Chybným vyhodnocením přijímací zkoušky jsem byl poškozen a z této příčiny jsem následně nebyl přijat ke studiu. Takové rozhodnutí je však zjevně mylné a protiprávní.“ Důkaz: Fotokopie příslušných dokladů. Důkazy však nejsou nutné, neboť vše musí mít fakulta.
Podle zákona má uchazeč právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí či nepřijetí ke studiu, tedy i do svých záznamových archů. Uchazeč si může (a měl by) vše řádně zkontrolovat.
Pokračování na straně IV
Co když mě na školu nepřijmou?
Dokončení ze strany III
Subjektivita hodnocení ústní části zkoušek Příklad 1: „Přijímací zkoušky na vaši fakultu byly dvoukolové, přičemž ve druhém ústním kole rozhodoval výhradně subjektivní pohled členů komise. Navíc fakulta řádně neinformovala uchazeče o obsahu a kritériích pro vyhodnocení ústní zkoušky, jak jí to ukládá zákon 111/1998 Sb. o vysokých školách §49 odst. (5).
U ústní zkoušky rozhodovala nálada členů komise, čas dne (na počátku byla komise méně unavená, a zřejmě i proto udělovala více bodů), položené otázky byly zcela neporovnatelné, např. mě se komise ptala na politickou situaci v Mauritánii, zatímco kolegové dostali otázku na přečtenou literaturu či otázku na poslední parlamentní volby v Polsku.“ Příklad 2: „Podle mých zjištění byl průměrný bodový zisk u komise A 40 bodů (z 50 možných), zatímco u komise C, u které jsem byl já, jen 20 bodů. Přijetí tedy záviselo více na náhodě, ke které komisi jsem přišel, než na skutečných předpokladech ke studiu.“ Závěr: „Rozdíly mezi uchazeči v ústním kole se tak pohybovaly až v desítkách bodů. Jsem přesvědčen, že u jiné komise v jinou denní dobu bych získal mnohem více než dosažených 5 bodů a byl přijat.“ Důkaz: Sami si udělejte co nejpodrobnější zápis z průběhu vašeho pohovoru, zjistěte si co nejvíc o pohovorech ostatních, případně si na ně vezměte e-maily. Pokud nebudete přijati, můžete se spojit.
Ústní zkoušky nejsou objektivní prakticky nikdy. Jde jen o to, do jaké míry. Pokud máte skutečně pocit, že jste byli poškozeni, zjistěte si o zkouškách co nejvíce a využijte možnosti žádat o přezkum. Neměli byste toho však zneužívat.
Rozdílná obtížnost písemných testů Příklad: „V rámci přijímacích zkoušek jsem řešil variantu testu C. Po porovnání s jinými variantami, které řešili moji spolužáci, jsem došel k závěru, že právě varianta C byla nejobtížnější.“ Závěr: „Jsem přesvědčen, že kdybych měl jinou variantu testu, že bych dosáhl vyššího bodového zisku, který by plně stačil k přijetí na Vaši školu.“
S touto argumentací můžete uspět zejména tehdy, když váš výsledek není příliš daleko od hranice přijetí. Nemusíte ani zkoumat, o kolik byla vaše varianta obtížnější než jiné varianty. Je věcí fakulty, aby doložila, že nemáte pravdu.
U fakult, které výsledek přepočítávají na percentil (např. celá Masarykova univerzita v Brně, fakulty přijímající podle výsledků Národních srovnávacích zkoušek), ovšem s takovou argumentací nemůžete uspět. Právě přepočet na percentil rozdíly obtížnosti variant zcela eliminuje.
Špatné informace o podobě zkoušky Příklad 1: „Podle mého názoru fakulta nedostatečně informovala o obsahu přijímacích zkoušek. Podle zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách fakulta zveřejní (...) formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení.
Ve svých materiálech fakulta uvádí, že obsahem zkoušky budou znalosti ze základů společenských věd v rozsahu gymnázia. Např. ale úloha: Prvním představitelem filmového Tarzana se stal americký plavec. Byl to: a) Johny Weissmüller, b) Mark Spitz, c) Jim Montgomery, předmětem studia základů společenských věd na střední škole rozhodně není.“ Příklad 2: „Na svých internetových stránkách fakulta uvedla pouze toto: Při přijímací zkoušce se ověřují znalosti uchazečů z chemie, fyziky a biologie, a to bez dalšího určení. Vycházel jsem tedy z toho, že ověřované znalosti budou v rozsahu střední školy, případně gymnázia. Řada otázek v testu pak tyto znalosti zcela evidentně přesahovala (např.: ...) Domnívám se tedy, že fakulta nedostatečně splnila svoji povinnost zveřejnit rámcový obsah zkoušky.“ Důkaz: Kopie podmínek zveřejněné na webové stránce fakulty.
Totéž se může týkat i ústních zkoušek. Tam bývají fakulty k obsahu ještě skoupější, nemluvě o tom, že zpravidla nezveřejňují žádná kritéria, podle kterých bude výkon u ústní zkoušky posuzován. Nejsou zveřejněny plné texty zkoušek z minulých let Příklad 1: „Po prozkoumání webových stránek fakulty jsem nucen konstatovat, že zmíněné zákonné povinnosti před přijímacím řízením fakulta v roce 2007 nesplnila. Především nebyla splněna povinnost zveřejnění úplného zadání zkušebních otázek či příkladů. V archivu přijímacího řízení na webových stránkách fakulty jsou sice uvedeny jisté zkušební otázky, ale jedná se o zkušební otázky modelové či příkladové, a nikoliv úplné zadání zkušebních otázek z let minulých. Tuto skutečnost podtrhuje i to, že na stránkách fakulty jsou tyto informace uloženy pod odkazem modelové testy. Dalším nedostatkem je, že v těchto modelových testech nejsou v mnoha případech uvedeny či vyznačeny správné odpovědi.“ Závěr: „Jsem přesvědčen o tom, že jsem přípravu na přijímací řízení nikterak nepodcenil. Domnívám se, že pokud by fakulta řádně plnila své povinnosti vyplývající pro ni ze zákona, tedy pokud by zveřejnila shora uvedené zákonem specifikované informace o přijímacích řízeních z let minulých, lze nejen u mé osoby, ale rovněž na straně všech uchazečů o studium předpokládat možnost daleko kvalitnější přípravy na přijímací řízení a testy samotné.“ Příklad 2: „Podle mých informací byly v tomto roce použity u některých uchazečů naprosto shodné testy jako v minulých letech. Starší uchazeči, kteří se na příslušný obor hlásili podruhé, tak byli zcela nepřiměřeně zvýhodněni.“ Závěr: „V praxi mají nepochybně daleko větší výhodu uchazeči o studium, kteří přijímací řízení absolvují opakovaně, a to z prostého důvodu - jsou i přes nesplnění povinností fakultou lépe informováni a mají více informací než ti uchazeči, kteří si v daném roce přihlášku ke studiu podají poprvé. Považuji proto podmínky přijímacího řízení vůči mé osobě za neregulérní a žádám z tohoto důvodu o přehodnocení výsledků přijímací zkoušky.“ Důkaz: Obsah webové stránky (doporučujeme stáhnout přesný obsah stránek v době před konáním zkoušek, jinak je fakulta může dodatečně doplnit).
Podle vyhlášky 343/2002 Sb. o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení na vysokých školách je fakulta mj. povinna zveřejnit „úplné zadání zkušebních otázek či příkladů, které jsou součástí přijímací zkoušky nebo její části, a u otázek s výběrem odpovědi správné řešení“. Asi polovina fakult tuto povinnost beze zbytku plní, mnohé však jen částečně či vůbec ne. Pochopitelně že testy z minulých let se k přípravě na přijímací zkoušky dobře hodí, dávají přesnou představu, co ve zkouškách bude.
Kurzy pořádané fakultou jen v jejím sídle Příklad: „Jelikož mám o studium na vaší fakultě velký zájem a abych v přípravě na přijímací řízení nic nezanedbal, chtěl jsem také navštěvovat přípravný kurz. Ve vysokoškolském zákoně č. 111/98 Sb. je v § 21 odst. 1 pod písmenem e) uvedeno, že veřejná vysoká škola je povinna činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitosti studovat na vysoké škole.“ Závěr: „Jelikož byly přípravné kurzy pořádány v místě fakulty a já žiji v ..., bylo pro mne navštěvování těchto kurzů z časových i finančních důvodů a důvodů vzdálenosti nemyslitelné. Tím jsem byl, vzhledem k místním uchazečům, znevýhodněn.“ Důkaz: Doložte nabídku přípravných služeb fakulty (příslušné internetové stránky fakulty).
Je pochopitelné, že přípravné kurzy pořádané fakultou může daleko snáze navštěvovat uchazeč, který bydlí v místě, kde sídlí fakulta. Kromě toho je zde další bariéra -uchazeči, kteří se nacházejí pod hranicí socioekonomického minima, jsou diskriminováni často značně vysokou cenou přípravných kurzů. Jiné nedodržení podmínek přijímacího řízení Příklad: „Domnívám se, že fakulta nesprávně spočítala moji bodovou bonifikaci za praxi, olympiádu, jazykové zkoušky. Pracoval jsem ve společnostech, které jsou svou činností blízké oboru studia, v matematické olympiádě jsem se umístil na 10. místě v celostátním kole, složil jsem zkoušky TEFL. Přísluší mi tedy podle pravidel stanovených fakultou celkem 40 bonifikačních bodů, zatímco fakulta mi započetla jen 10 bodů.“ Závěr: „Při správně započtených bodech bych dosáhl hranice, která znamenala přijetí ke studiu. V tomto smyslu žádám o přezkum rozhodnutí o nepřijetí.“ Důkaz: Příslušné doklady.
Důvody subjektivní Jde o důvody, kterými se příslušná fakulta může, ale nemusí zabývat. Je na ní, zda se rozhodne vám vyhovět, nebo ne. U případného soudu ovšem s takovými důvody nemůžete obstát.
Výsledek těsně pod čarou přijetí Příklad: „V přijímacích zkouškách jsem získal celkem 95 bodů, přitom na přijetí bylo zapotřebí 98 bodů. Domnívám se, že rozdíl je zcela nepatrný a může být způsoben i zcela náhodnými vlivy (chybou měření), tedy že bych v dalším testování dosáhl potřebného výsledku. To ostatně dokládá i můj výsledek v Národních srovnávacích zkouškách (klasifikace za střední školy apod.).“ Závěr: „S přihlédnutím k dodatečným důkazům o mých studijních předpokladech a zájmu o studium jsem přesvědčen, že rozdíl ve výsledku oproti přijatým uchazečům neprokazuje, že jsem nevyhověl podmínkám přijímacího řízení.“ Důkaz: Např. doklad o výsledku Národních srovnávacích zkoušek, vysvědčení ze SŠ apod.
V případě, že skončíte těsně „pod čarou“, je v odvolání rozhodující každý argument, který vyzdvihne vaše studijní předpoklady a zájem o obor. Vedení fakulty dobře ví, že rozdíly ve výsledcích uchazečů v pásmu okolo „čáry přijetí“ nejsou dostatečně vypovídající o kvalitách v předpokladech ke studiu. Měl jsem špatný den Příklad 1: „V den konání zkoušky jsem byl nemocen, ale protože fakulta nenabízí náhradní termín (nabízí, ale já se nemohl účastnit), zkoušky jsem se raději účastnil. Je ovšem jasné, že nemoc se na mém výkonu negativně projevila.“ Příklad 2: „Vlak (autobus), kterým jsem cestoval na zkoušky, měl velké zpoždění, proto jsem dorazil na zkoušku pozdě a především notně vystresovaný.“ Příklad 3: „Z rodinných důvodů jsem se nemohl na zkoušku řádně připravit.“ Závěr: „Z uvedených důvodů jsem v přijímací zkoušce nemohl podat výkon, který by mi v případě standardních podmínek zajistil přijetí.“ Důkaz: Potvrzení o pracovní neschopnosti, potvrzení o zpoždění, doklad o rodinné události.
Zejména v případě, kdy fakulta nabízí pouze jeden termín přijímací zkoušky a účast v náhradním termínu podmiňuje pouze výjimečnou událostí, může mít i tento subjektivní důvod svůj význam.
Hluboký zájem o studium či práci v oboru, praxe Příklad 1: „Důvodem podání přihlášky na fakultu a na daný obor je můj hluboký a dlouhodobý zájem o .... Již od pátého ročníku základní školy jsem se pravidelně zúčastňoval/a soutěží a olympiád v ..., kdy jsem pravidelně postupoval do krajského kola těchto soutěží a v případě ... olympiády v roce ...i do celostátního kola, kde jsem se umístil na... místech.“ Příklad 2: „Jsem členem...kroužku při Domě dětí a mládeže v... Po absolutoriu ... fakulty hodlám nastoupit jako... O mém zájmu o obor svědčí i dosavadní praxe v ..., které věnuji maximální množství volného času.“ Příklad 3: „K přijímacím zkouškám na ... fakultě jsem se připravoval rovněž studiem odborné literatury, kdy mě pro studium připravoval i ... Publikoval jsem články k dané problematice v ..., mám (vedu) internetové stránky www.xxxx.cz.“ Závěr: „Mé nepřijetí ke studiu by pro mne znamenalo zahájit vysokoškolské studium na škole jiného typu, která mi neumožní přípravu k mému vysněnému studiu a budoucímu životnímu uplatnění, případně nedosáhnout potřebné kvalifikace vůbec.“ Důkaz: Všechny možné doklady. Motivace ke studiu bude pravděpodobně hrát v přijímacím řízení na vysoké školy stále větší roli (na mnoha univerzitách ve světě je například povinnou součástí přijímacího řízení napsat tzv. motivační dopis). Zde se velmi dobře hodí doložit svá tvrzení i případnými referencemi. Například dopisem od vašeho učitele na střední škole, vedoucího kroužku, vedoucích pracovníků z organizací, kde jste byli na praxi apod.
Jiné doložení předpokladů pro studium Příklad: „Můj výsledek u přijímací zkoušky neodpovídá mým schopnostem a možnostem (můžete dále uvést některé argumenty z předchozích důvodů). Zkouška se mi proste nepovedla. Domnívám se ale, že více než jednorázová přijímací zkouška o mých předpokladech (schopnostech, znalostech) vypovídají: - mé dlouhodobě dobré výsledky na střední škole - průměrná známka 1,5, z předmětů souvisejících s vybraným studijním oborem jsem měl vždy jedničku, nejhůř dvojku,
- můj výsledek v Národních srovnávacích zkouškách, v testu obecných studijních předpokladů ... percentil, v testu z ... ... percentil, - výsledky mého předchozího studia na fakultě ..., kde jsem studoval dosud, a kde jsem všechny zkoušky skládal v prvním termínu,
- publikované články v ..., mé výsledky ve středoškolské odborné činnosti, v soutěži ...,
- přiložené reference od mých vyučujících na střední škole, vedoucích kroužků apod.“ Závěr: „Vzhledem k uvedeným skutečnostem předpokládám, že jsem dostatečně doložil své předpoklady i motivaci ke studiu, a že tedy budu na základě přezkumu rozhodnutí o nepřijetí nakonec přijat.“ Důkaz: Všechny možné související doklady. Subjektivní důvody nejlépe podpoříte objektivními doklady. Cokoliv vás tedy napadne jako vhodné, abyste pomocí toho demonstrovali své schopnosti a zájem, použijte to.
Jak má vypadat žádost
o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí
Jméno a příjmení uchazeče
adresa uchazeče
děkanovi ... fakulty
univerzita
adresa
Věc: Žádost o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí na vysokou školu
I.
Podle ust. § 50 odst. 7 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně
a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), tímto
ž á d ám o p ř e z k o u m á n í r o z h o d n u t í
děkana ... fakulty ... univerzity v ... ze dne ..., č. j. .../..., kterým jsem nebyl/a
přijat/a ke studiu na...
II.
Žádost uvedenou v článku I tohoto podání odůvodňuji takto:
...
III.
S ohledem na shora uvedené proto navrhuji, aby děkan ... fakulty ... univerzity
v ... této odůvodněné žádosti vyhověl a své Rozhodnutí ze dne ..., č.j. .../...,
změnil a rozhodl o mém přijetí ke studiu, případně aby tuto žádost předal
k rozhodnutí rektorovi ... univerzity. Pro tento případ navrhuji, aby rektor
rozhodnutí děkana změnil a rozhodl o mém přijetí ke studiu.
jméno a podpis uchazeče
V ... dne ...
Přílohy: Doklady, vysvědčení, fotografie, posudky apod. prokazující uvedené
důvody, kopie maturitního vysvědčení
