NEW YORK Řecká žádost o aktivaci finanční pomoci od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) nemusí vyřešit všechny problémy. Někteří ekonomové se obávají, že se naopak jedná o počátek dominového efektu, který postihne i další země eurozóny. Podle harvardského profesora Kennetha Rogoffa jsou „viditelně zranitelné“ také Irsko, Portugalsko nebo Španělsko.„Je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že v průběhu příštích dvou až tří let budeme potřebovat program MMF alespoň v jedné z dalších zemí eurozóny,“ řekl agentuře Bloomberg Rogoff, bývalý hlavní ekonom MMF. Pravděpodobnost, že se tak skutečně stane, je podle jeho názoru o něco méně než padesát procent
„Řada evropských zemí potřebuje hluboké škrty v rozpočtech,“ dodal Rogoff, který také čeká, že MMF nakonec zaplatí Řecku více než v současnosti nabízených 15 miliard eur. To naznačují i další činitelé, podle kterých by celková finanční pomoc Řecku 45 miliard eur, na které se ostatní země eurozóny podílejí 30 miliardami, nemusela stačit. Podle pozorovatelů vydrží Řecko s tímto balíkem pouze rok a poté bude potřebovat další finanční injekci. „Prostor k nadechnutí a k zavedení fiskálních reforem by Řecku poskytl několikaletý balík v sumě 90 miliard eur,“ uvedla společnost Barclays Capital.
Finanční investoři se v současnosti přesto více než o Řecko obávají o Irsko a jižní křídlo eurozóny. Pro srovnání: zatímco Řecko mělo loni deficit ve výši 13,6 procenta HDP, v případě Španělska to bylo 11,2 procenta a v případě Portugalska 9,4 procenta. Největší schodek ze všech zemí eurozóny mělo se 14,3 procenta Irsko.
Není proto divu, že poté, co investoři minulý týden zpochybnili schopnost těchto zemí snižovat své schodky a vyhnout se tak osudu Řecka, úroky portugalských, španělských a irských dluhopisů prudce vzrostly. Největší nervozita panovala včera v případě portugalských dluhopisů, jejichž úroky a pojištění dosáhly nového maxima. Rostly však i španělské úroky z obligací a ušetřena nebyla ani Itálie, kde rozdíl úroků vůči německým obligacím stoupl na maximum od loňského července.
„Řecká krize se začala šířit a Portugalsko se zdá být další na řadě. Situace zde není tak naléhavá jako v Řecku, střednědobý výhled je však problematický,“ řekl agentuře Reuters ekonom Darren Williams z firmy Alliance Bernstein.
Dluhových problémů jižní části eurozóny se však nebojí pouze finanční trhy, ale i oficiální činitelé. První viceguvernér švédské centrální banky Svante Oberg včera upozornil, že chatrné veřejné finance těchto zemí by se mohly změnit v dluhovou krizi s těžkými následky pro finanční systém.
„Řecko není jedinou problémovou zemí. Jiné země mají rovněž velké potíže. V nejhorším případě se z toho může rozvinout dluhová krize v několika zemích, která dopadne i na bankovní systémy,“ řekl Oberg. Podle něj se tak vysoké státní dluhy staly nyní největší hrozbou pro finanční systémy, které nedávno prošly globální krizí.
Podle Rogoffa spočívá základní herní plán tvůrců evropských politik v naději, že jejich ekonomiky porostou natolik, aby vlády mohly snížit své zadlužení. Mezinárodní měnový fond minulý týden předpověděl, že ekonomika eurozóny letos poroste o jedno procento, zatímco americká ekonomika by měla růst o 3,1 procenta. „Oživení zmírní problémy zadluženosti,“ řekl Rogoff. „Pro Evropu je velice obtížné dosáhnout trvalého oživení,“ dodal.
