PRAHA Až se někdy zdá, že se sportovní svět lehce pomátl. Tedy přesněji různí prapodivní feministé a feministky. Jako by nestačilo, že ženské obludy vzpírají nad hlavu metráky železa či že se kulturistky mění v chlapy.
Na lyžařském mistrovství světa v Liberci se ukázalo, že skoky žen provázejí spíše shovívavé úsměvy. Přesto se ale závodnice snaží dokonce u soudu prosadit svoji účast na olympiádě ve Vancouveru. Boxerky chtějí zase proniknout mezi provazy na olympiádě v Londýně (2012) a za Atlantikem dámy zvesela holdují americkému fotbalu.
Pozadu v této tendenci nezůstává ani vodní slalom. Členové Mezinárodního olympijského výboru usoudili, že v peřejích musí platit rovnoprávnost, a tedy stejné počty mužů a žen. Takže pro ženy vymysleli dosud výhradně chlapskou kategorii C 1 – kánoi jednotlivců.
Zatímco v kajaku ženy sedí a balanc rovnají pádlem s dvěma listy, v kánoi klečí a zabírají pádlem pouze s jedním listem.
Irena Pavelková, momentálně nejlepší česká kajakářka, kánoi rázně odmítá: „Je to absolutní blbost,“ řekne. „Ženský nezvládají těžkou vodu v kajaku, natož pak na singlu.“ Dobře ví, o čem mluví, protože v kánoi už také klečela.
„Zkoušela jsem se na ní svézt v Tróji, a hned první vlnka mě převrátila,“ mávne rukou. „V kajaku dokážu eskymáka i bez pádla, jen s pomocí rukou, kánoi se mi ale zpět otočit nepodařilo.“ Kánoe se v případě zvrhnutí stává mnohem nebezpečnějším plavidlem než kajak. Což potvrzuje i Stanislav Ježek, pátý muž mezi kanoisty na olympiádě v Pekingu. „Nohy máme v lodi natvrdo přidělané kurty. Při ,cvaknutí‘ jsem často míval pocit, že se určitě utopím,“ vykládá jeden z nejelegantnějších světových singlistů. „Někdo má kurty upevněné na karabině, já na sucháči. Když ale v případě nouze nohy musíte z lodě nějak vykroutit, potřebujete sílu a trvá to celou věčnost.“
Při nominačních závodech pro Světový pohár si ve dvou z prvních tří závodů troufla do kánoe pouze Anna Kašparová. Až v závěrečném, čtvrtém dílu si dodaly odvahy tři ženy. Nejlépe z nich si počínala Marie Řihošková, jinak též členka reprezentace v kajaku.
„Jízda v kánoi je masakr,“ tvrdí rozpačitě. „Fakt to pro nás moc není. Hlavně se musíme snažit, abychom se neutopily...“
Při své vítězné jízdě v Želivi na Trnávce ve dvou soutěžních jízdách minula pět branek, za což dostala penalizaci 5x 50 vteřin. To druhá Kašparová se netrefila do branky patnáctkrát a třetí Hošková dokonce dvaadvacetkrát... Aneb kašpárkové divadlo.
Na MS se čeká za rok waterloo Šéftrenér české reprezentace Jiří Pultera nad nápadem zahnat ženy do kánoí také kroutí hlavou: „Kdyby ve světě na řekách pádlovaly v kánoích tisíce žen a měly potřebu závodit, řeknu: V pořádku. Jenže tady žádná přirozená poptávka neexistuje. Za rok se ale přesto budou ženám v téhle kategorii rozdávat na mistrovství světa medaile...“
Věc má navíc jeden vážný háček. Šampionát se uskuteční ve slovinském Tacenu, kde trať začíná takřka volným pádem do bezedné hlubiny, přezdívané příznačně žumpa.
„Docela by mě zajímalo, jestli se v Tacenu vůbec někdo dostane až do cíle,“ usmála se Pavelková.
