Změna jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po celý zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít značné potíže, pokud se jednou pokusí se svým zlozvykem skoncovat.
Američtí genetici z University of Utah a University of Wisconsin vedení Robertem Weissem prověřili celkem 2827 kuřáků ze států Utah a Wisconsin. Zjišťovali u nich sílu závislosti na nikotinu, věk, kdy s kouřením začali, počet denně vykouřených cigaret a dobu, po kterou kouří.
Každému kuřákovi byl navíc ještě odebrán vzorek DNA. Vědci pak provedli analýzy genu, podle kterého si tělo vyrábí bílkovinu, na niž se v našem mozku váže nikotin. Právě tato vazba je zodpovědná za účinek nikotinu na lidský organismus. Bílkovina je určena k vazbě látky acetylcholinu a má kromě jiného za úkol nabudit nervové buňky. Nikotin z tabáku dokáže za náš vlastní acetylcholin úspěšně zaskočit.
Gen pro bílkovinu poutající nikotin se vyskytuje v různých variantách. Vědci z Weissova týmu zjistili, že sílu závislosti na nikotinu ovlivňují u dlouhodobých kuřáků výraznou měrou dva různé faktory. Prvním je dědičná dispozice. Jedna varianta genu pro vazebnou bílkovinu se ukazuje jako riziková, druhá nemá na sílu návyku vliv a další nás před vznikem závislosti na nikotinu dokonce chrání.
Druhým významným faktorem je věk, ve kterém kuřák propadne svému zlozvyku. Čím dřív začne, tím větší má vyhlídky na těžkou závislost. Největším překvapením bylo zjištění, že se oba faktory vzájemně významně doplňují. Kuřák, který zdědil od matky i otce náchylnost k závislosti na nikotinu a začal kouřit dříve než v sedmnácti, čelí až pětinásobně vyššímu riziku těžké závislosti na nikotinu.
Americká studie zveřejněná ve vědeckém časopise PLoS Genetics znovu potvrdila, že geny nejsou knihou osudu, ve které je napsáno, co nás čeká a co nás nemine. Dědičné dispozice nás postrkávají tím či oním směrem, ale svůj osud máme nakonec v rukou sami.
***
Jak poznáte závislost na nikotinu?
Pro orientaci slouží tzv. Fagerstromův test. Odpovědi
jsou bodovány a závislost se určí podle bodového součtu.
Jak brzy po probuzení
vykouříte první cigaretu?
a) po více než hodině (0 bodů)
b) za 31-60 minut (1)
c) za 6-30 minut (2)
d) do 5 minut (3)
Kouříte během první hodiny
po probuzení častěji než během
zbytku dne?
a) ne (0)
b) ano (1)
Které cigarety jste
nejméně ochotni se vzdát?
a) první ranní (1)
b) jiné (0)
Kouříte, i když jste
nemocní tak, že trávíte
většinu dne v posteli?
a) ne (0)
b) ano (1)
Kolik cigaret kouříte
denně?
a) méně než 10 (0)
b) 11-20 (1)
c) 21-30 (2)
d) více než 30 (3)
Je pro vás těžké nekouřit
tam, kde je to zakázáno?
a) ne (0)
b) ano (1)
Do 5 bodů je hodnocena závislost jako slabá.
Kuřák by měl přestat dřív, než jeho závislost zesílí.
Kuřáci se skóre 5 až 7 bodů mají silnou závislost
a hrozí jim, že stanou extrémně závislými.
Extrémně silnou závislost naznačuje skóre nad 7 bodů.
Pokud chce kuřák s takto silnou závislostí na nikotinu
přestat kouřit, obvykle musí užívat nikotin v náhražkách.
