PRAHA První schůzka ze série setkání s lídry politických stran premiérovi Janu Fischerovi příliš nevyšla. Šéf lidovců Cyril Svoboda na ní potvrdil dlouhodobé stanovisko KDU-ČSL. Strana s devíti poslanci je stále připravená utratit až jeden a půl miliardy za navýšení mateřské.
Pozitivní tak pro Fischera může být pouze fakt, že lidovci na lednové schůzi Poslanecké sněmovny nezvednou ruku alespoň pro návrh na zavedení 13. důchodů, plošné zrušení poplatků ve zdravotnictví či změnu nemocenské. „Jediné téma, na kterém trváme, je mateřská,“ zdůraznil Svoboda. I v otázce zdravotnických poplatků se však může ještě leccos změnit. KDU-ČSL je totiž připravena kývnout například na změny v poplatcích v lékárnách.
Chybějící peníze ve státním rozpočtu chtějí lidovci získat zpoplatněním hazardu nebo zrušením tendru na likvidaci ekologických škod. Premiér ale takový postup odmítá. O výměně mateřské třeba za hazard by podle něj mohla být řeč až v okamžiku, kdy už by byl takzvaný loterijní zákon skutečně přijatý.
Dnes se má Fischer kvůli návrhům navyšujícím schodek státního rozpočtu sejít s předsedou zelených Ondřejem Liškou. Na příští čtvrtek si pozval šéfa komunistů Vojtěcha Filipa a v úterý by se měl podle neoficiálních informací setkat s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem. Prezident Václav Klaus už dopředu avizoval, že návrhy navyšující schodek nepodepíše.
ODS chce přimět poslance šetřit S neobvyklým návrhem, jak bojovat proti obřímu schodku veřejných financí, přišla ODS. Politiky chce naučit šetřit pod hrozbou nižších platů. Každý poslanec, který hlasoval pro letošní rozpočet s deficitem 163 miliard, by tak třeba podle návrhu ústavního zákona přišel o čtvrtinu platu. Informaci přinesly Hospodářské noviny.
Ještě přísnější bič pak ODS připravila na vládu. Pokud předloží rozpočet, který sama v průběhu roku překročí o více než 20 procent, bude podle návrhu muset sama požádat o důvěru. Pro vyšší schodek než tři procenta HDP by pak musela namísto poloviny přítomných hlasovat polovina všech poslanců. A navýšit schodek tři roky po sobě by bylo rovnou zakázáno. Paradoxně největší rozdíl mezi schváleným a reálným schodkem přitom v historii Česka vznikl právě za Topolánkovy vlády.
