Spojení látky, režiséra, hlavního představitele a autora předlohy budí oprávněnou zvědavost. John Edgar Hoover (1895–1972) patřil k velmi výrazným a v očích některých také velmi sporným figurám amerických dějin 20. století. Byl zakladatelem a po skoro 40 let také ředitelem FBI, o jeho vlivu a moci se vyprávějí legendy, v nichž bývá těžké oddělit pravdu od fantazie. Podle kritiků se snažil rozšiřovat moc úřadu, shromažďoval kompromitující informace na politické protivníky, využíval FBI k nepřiměřené politické represi a autorizoval použití protiústavních metod. Po Hooverově smrti také byla možná doba výkonu funkce ředitele FBI omezena na deset let.
Pohledem v Hollywoodu převažujícího vnímání je Hoover exemplární zloduch. Na druhou stranu se ale Clint Eastwood v kontextu filmového průmyslu svými politickými názory spíš vymyká, nedá se předpokládat, že jeho záměrem bude vykreslit Hoovera jako jednorozměrného strašáka. Autorem scénáře je Dustin Lance Black, konstantou jeho tvorby jsou otázky sexuální orientace – hrdinové většiny jím napsaných snímků jsou gayové (za předlohu filmu Milk dostal Black Oscara). O Hooverovi se také říkalo, že byl homosexuál (jeho partnerem měl být zástupce ředitele Clyde Tolson).
Pro DiCapria angažmá znamená další práci s režisérem velkého jména, v posledních letech pracoval se Samem Mendesem (Nouzový východ), Ridleym Scottem (Labyrint lží) nebo Christopherem Nolanem (Počátek). Herce pravidelně obsazuje také Martin Scorsese, v jeho snímku Letec (2004) si DiCaprio zahrál jinou výraznou a velmi rozporně vnímanou postavu moderních amerických dějin – miliardáře a vynálezce Howarda Hughese. Jeho sympatizující portrét se vymykal obvyklému pohledu na Hughese jako na nebezpečného studenoválečnického paranoika.
