Unaveni volbou v nepřeberné nabídce neotřelých pořadů našich hlavních programů, obrátí se ti pohodlnější z diváků k jistotě: na česko-slovenském filmovém kanálu CS Film se denně od dvanácti do půlnoci vysílají filmy tuzemské provenience. Šest celovečerních snímků denně, výrobně napříč časem, obsahově bez omezení témat, formálně od nejvyšší kvality po nejneobratnější pokusy.
V čem je ta jistota? Můžeme si k filmům přečíst anotace a v nich i celkem objektivní hodnocení, takže nikdo (má-li doma internet) nemůže říct, že nebyl varován. „Sentimentální ladění je sice nesporné, vyvažuje je však pečlivá kresba dobových reálií i zvyklostí. Ocenit lze rovněž tlumené herecké ztvárnění (...), vadí jedině divadelně toporná mluva,“ přibližuje anotace kupříkladu melodrama Vladimíra Borského Paličova dcera z roku 1941 s Baarovou, Štěpánkem, Naskovou, Högrem a Smolíkem.
„Režisér Václav Matějka chtěl sice vytvořit téměř bergmanovské drama o složitých mezilidských vztazích, avšak zápolí jak s velice tezovitým a neživotným scenáristickým nárysem, tak loutkovitě neumělou inscenační rovinou a klopotným vypravěčstvím. Zejména herecké zvládnutí jednotlivých úloh sklouzává k bezradné pózovitosti...“ To si může přečíst bláhovec, který by snad chtěl vidět film z roku 1984 Noc smaragdového měsíce se spoustou slušných herců (Brzobohatý, Trela, Višňovský, Vášáryová, Turzonovová). Nebo: „Nabádavý a realizačně neobratný příběh s pracovní tematikou se však opírá o předem schválená schémata, není schopen uplatnit vlastní svébytný pohled...“ Drama Muž s orlem a slepicí (1978) natočil Ivo Novák.
„V nadmíru (pseudo)lidové komedii měly přitahovat erotické prvky, jejichž působivost však časem vyprchala,“ hodnotí komentář snímek Milana Muchny o dospívání zednického učně Matěji, proč tě holky nechtějí? (1981).
„Politické akcenty filmu Bouřlivé víno byly zapomenuty, ve volném pokračování zůstává jen obvyklé slaboduché žertování, tentokrát na téma technického pokroku. Vyprávění podlehlo pitvornosti, některé postavy a situace jsou více než trapné,“ píše se tu o komedii Václava Vorlíčka z roku 1986 Mladé víno.
Dalo by se citovat donekonečna. Tento kanál naštěstí kromě zjevných nepodarků nabízí také pozoruhodná díla: Nikdo se nebude smát (podle Milana Kundery natočil začínající Hynek Bočan v roce 1965), Robinsonka (Jaromír Pleskot), Panelstory (dlouho zakazovaná satira Věry Chytilové z roku 1979), O slavnosti a hostech (proslulé podobenství Jana Němce z roku 1965), Mág (Vláčilův pohled na Karla Hynka Máchu z roku 1987), Straka v hrsti (stylizovaný experiment Juraje Herze z roku 1983 byl zakázaný a promítal se až počátkem 90. let). A také třeba nezestárlý pamětnický film Velbloud uchem jehly s Hugo Haasem či Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím s Rudolfem Hrušínským. A dalším dílům Povstalecké histórie se lze přece snadno vyhnout.
