Různí lidé zkoušejí různé způsoby při výběru zaměstnanců, někdo přikládá důležitost znamení, ve kterém se kandidát narodil, někoho zajímá velikost prstu, jiného grafologický rozbor,“ říká Kristina Stiefelová z personální agentury Axial.
Britští výzkumníci nedávno přišli se zlomovou studií. Pod lupu si vzali dlaně 49 makléřů jedné londýnské banky a snažili se zjistit, jestli výše jejich platu souvisí s proporcemi jejich dlaně.
Zdánlivě podivný nápad měl půdu připravenou výzkumy ve sportu. Už dříve bylo poměřování prstu na ruce využíváno pro zjišťování fyzických dispozic vrcholových sportovců.
Rozdíl v délce mezi prsteníčkem a ukazováčkem prozrazuje množství testosteronu a dalších mužských hormonů v těle. A právě testosteron může hrát významnou roli i v naší kariéře. Statistiky dokazují, že čím vyšší hladina testosteronu, tím větší sebedůvěra, reakční schopnosti a schopnost podstupovat riziko. Ve výsledku to znamená, že podle studie mají manažeři s delším prsteníčkem až jedenáctkrát větší plat než krátkoprstí kolegové.
Studie se zaměřila jenom na muže. Souvislost mezi délkou ženského prsteníčku a výplatní páskou zatím nebyla potvrzena. Zato sportovní studie potvrdily, že ženy s delšími prsteníčky vynikají hlavně v běhu, tenisu a fotbale.
Pokračovatelé kraniometrů Na přelomu devatenáctého a dvacátého století slavila velkou popularitu věda s názvem kraniometrie. Ta zkoumala souvislost mezi velikostí lidské lebky a vrozenou inteligencí. Zakladatel kraniometrie se zajímal pouze o lebky pravěkých lidi. Představa, že rozum se dá jednoduše změřit a vidět na tvaru lidské hlavy, byla ale velmi lákavá.
Sympatizovali s ní i vědci, které nacistické Německo citovalo při tvoření árijského mýtu. Po druhé světové válce se kraniometrie stala terčem oprávněné kritiky. V jednadvacátém století se vrátila ke kořenům a pomáhá kategorizovat inteligenci zvířat.
Nejspíš na podobném principu funguje i software, který dnes už lze zakoupit. Poměřuje lidskou tvář a „čte“ z ní naše skryté osobnostní rysy. Vývojáři se chlubí, že program vyčte z obličeje temperament, intelekt, smysl pro humor, míru autority, sklon k optimismu a dokonce i štěstí. Přestože podobné programy zatím nemohou obstát například u soudu, vývojáři se chlubí, že jejich program využívají právě personalisté.
Čekají nás doby, kdy si personalisté prohlédnou naši tvář a poté délku prstů a hned budou vědět, zda jsme vhodní kandidáti? V tomto ohledu jsou odborníci z oboru velice obezřetní a spíše pesimističtí. „Jsem v určitém slova smyslu poměrně konzervativní a samotného mne někdy udivují metody, které některé agentury a někteří zaměstnavatelé při výběru kandidátů používají,“ říká Josef Rajtr z personální agentury Majora. „Podle mého názoru mají všechny tyto metody jeden základní nedostatek - na rozdíl od různých pracovně a psychodiagnostických metod je hodnocení dané osoby velice subjektivní.“ Do stejné kategorie se řadí podle pana Rajtra i studie o délce ušních boltců, zakřivení koutků úst, pěšince vpravo či vlevo.
Každý má své metody „Já jsem toho názoru, že se musí posuzovat kandidát jako celek, nikoli podle okrajových kritérií,“ říká Kristina Stiefelová. „Posuzovat lidi při výběru dle velikosti prstu považuji osobně za nesmysl. Ale na druhou stranu se nechci nikoho dotknout, každý má svoje metody.“ Někteří personalisté koketují s horoskopem. Není to tak, že by vybírali do daňového oddělení jen ženy ve znamení Ryb, ale v případě nerozhodnosti u důležité pozice můžou přihlédnout k tomu. zda bude kandidátovo znamení korespondovat s budoucími spolupracovníky. Personalisté ale své metody většinou tají. Bývají postavené na zkušenostech nasbíraných po desítkách let. Například personální společnost Manpower používá test manuální zručnosti s názvem Ultradex, který zdokonaluje už 35 let.
„Jde o sadu různých testů podle charakteru práce,“ říká Jiří Halbrštát z Manpoweru. „Můžeme testovat rychlost a zručnost pomocí montáže předmětů na čas, pozornost a soustředění pro pracovníky v kontrole kvality, schopnost dodržovat instrukce, přesnost a rychlost při pájení pro pracovníky elektrotechnického průmyslu.“ Své si prožil s personalisty vyzbrojenými psychologií i bývalý ředitel soukromé firmy Vladislav.
Pokračování na straně II
Dlouhé prsty manažerů
Dokončení ze strany I
„Pozvali si mě na pohovor a pak po mně chtěli, abych jim něco vyplňoval. Celé mi to připomínalo IQ testy, které jsem psal kdysi na škole,“ říká Ladislav. „To mi vadilo, takže jsem se omluvil a odešel.“
Slečna Jitka, když se hlásila o práci pro distribuční společnost, na pohovor také nezapomene. Přesunuli ji totiž do exotických krajin.
„Měla jsem si představovat, že jsem na opuštěném ostrově. V místnosti nás bylo několik uchazečů a také dva lidi, kteří se neúčastnili, jen nás pozorovali,“ vzpomíná Jitka. „Chtěli po nás, abychom společně jako tým přiřadili deseti předmětům prioritu.“
Personalisté využívají různé výstřednosti. Rádi přihlédnou například ke grafologickému posudku.
Někdy je ale naše představa šílenější než praxe. „Občas se setkáváme s tím, že se nás klient ptá, zda při výběru kandidátů používáme například posouzení podle výkladu tarotových karet,“ tvrdí Josef Rajtr s tím, že karty opravdu nepoužívá.
Realitou je, že většina personalistů při vybírání vhodného kandidáta na významnější pozici stále dá na soubor psychologických testů pod názvem „Assessment Centre“. Přestože je finančně náročnější než ohledání délky prstů.
„Podle délky ukazováčku nebo velikosti lícních kostí se nedozvíte, jaká je uchazečova otevřenost vůči novým zkušenostem, vytrvalost, sociabilita, pracovní tempo, vstřícnost, snaha něčeho dosáhnout a tak dále,“ říká Jiří Halbrštát a poukazuje tak právě na Assessment centre, kde je uchazeč podroben testování, které může připomínat IQ testy. „Tato metoda slouží pro výběr budoucích pracovníků. Využívá se souboru úkolů a testů sestavených tak, aby byla ověřena kritéria uvedená v profilu zaměstnance. Hodnocení pracovníka provádí několik hodnotitelů, čímž se toto hodnocení schopností daného uchazeče objektivizuje.“ Personalistika stojí na základech, které buduje skrze dlouholetou zkušenost. Přestože často a ráda využívá poznatky z psychologie, neznamená to, že se nechá ovlivnit všemi výzkumy, které nějak souvisí s prací. A tak se lidé s kratším prsteníčkem nemusejí obávat, že by právě kvůli tomu neměli získat pozici makléře nebo manažera.
